Británie odložila referendum k ledu, zpěvačka Kylie má metastázy

Led. Vypadá to, že by se na dnešní situaci, která zavládla po hrozivém „NON“ francouzské společnosti, jež odmítla přijmout v referendu Evropskou ústavu, dala použít jedna stará, ale přesto stále aktuální parafráze: „Evropou obchází strašidlo referenda…“ Dnešní české noviny, jindy živě provinční, se věnují tématu již celý týden. Možná to bude tím, že chtějí udělat radost prezidentu Václavu Klausovi, který si z tématu udělal vlastní vnitropolitické chrastítko na hraní.

Jak to kdysi říkal nynější šéf Evropských demokratů a bývalý primátor Prahy za ODS Jan Kasl? „Chtěl jsem udělat Klausovi radost,“ komentoval důvod, pro který se rozhodl podpořit ještě ve volbách v roce 2002 stranu i muže, na jehož rukou dosud neoschlo bláto z kupónové privatizace.

„Británie odložila referendum k ledu“, píše deník Právo. Podobné přirovnání využívá i Mladá fronta Dnes, jež pro změnu v hlavním titulku píše: „Britové poslali ústavu  ´k ledu´“. A Lidové noviny? V jejich „elegantním grafickém řešení“, které nedávno představili čtenářům, se téma britského „ledu“ trochu utopilo. Hlavní téma je klausovské: „Nadace jdou proti Klausovi“. Zpravodaj listu v Londýně Radek Honzák se s titulkem „Británie: Referendum o ústavě teď nemá smysl“, protlačil jenom na dva sloupce úplně dole. Za závažný berou naopak postoj Velké Británie na titulní straně Hospodářské noviny, v tištěném vydání ale na to trochu pozapomněli.

Ústava v márnici

Co se vlastně děje? Po odmítavém postoji ve Francii a vzápětí Holandsku, to vypadá, že je s ústavou ámen. Někteří si to chtějí přiznat, jiní nikoliv. Po summitu Jacquese Chiraka a Gerharda Schrödera, dvou hlavních mužů dvou nejsilnějších evropských zemí, kteří chtějí v referendech pokračovat, se Velká Británie, v duchu svého pragmatického postoje (a filozofického odkazu) rozhodla říci „NO“ ještě dříve, než o tom rozhodli voliči.

Není nic extravagantnějšího, než britská tradice. Právo cituje ministra zahraničí Jacka Strawa. „Není důvod prosazovat za současného stavu referendum,“ oznámil podle listu poslancům Straw s tím, že vláda zmrazí další postup příslušného zákona v parlamentu do doby, než se vyjasní situace uvnitř EU. A kdy se vyjasní? To nikdo neví.

To konzervativní stínový ministr zahraničí Liam Fox alespoň ví, jak pobavit galerii. K přirovnáním nejde daleko. „Žádám, aby vláda jasně řekla, že je ústava mrtvá, anebo že trvá na referendu,“ vzkázal Fox labouristům. „Co znamená odložit referendum – bude se konat již brzy, později, či nikdy?“ tázal se emotivně. „Možná už nevykonávám lékařskou praxi, ale mrtvolu poznám -a evropská ústava je případ pro márnici,“ shrnul Fox.

Na české politické scéně dochází také k patologickým jevům. Zatímco věrní vládní spojenci (ano, řeč je o lidovcích) chtějí kampaň k euroústavě zastavit, ODS je chce (bez překvapení) rovnou zrušit. V ratifikaci tak chce pokračovat pouze nejsilnější vládní strana: ČSSD. Hrany prý podle Práva neobrousila ani včerejší ostře utajovaná schůzka mezi ODS a ČSSD.

TIP: Jak funguje Home Credit půjčka nebo bezúročná půjčka?

„V sedm hodin ráno se vůbec poprvé oficiálně sešel premiér a místopředseda soc. dem. Jiří Paroubek a šéf ČSSD Stanislav Gross s předsedou ODS Mirkem Topolánkem a jeho prvním zástupcem Petrem Nečasem. Právě euroústava byla hlavním tématem,“ píše dobře (jako vždy) informované Právo.My jsme se ve věcných politických obsazích příliš neshodli, protože v debatě o ratifikaci evropské ústavy jsme hluboce přesvědčeni o tom, že je to v tuto chvíli mrtvý dokument a že křečovité snahy pokračovat v ratifikaci jsou nesmyslným mrháním prostředků a úsilí politické reprezentace,“ vysvětlil listu Nečas.

Šéfkomentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek soudí, že mají Britové i lidovci pravdu. „Šéfové států Unie musí jako chytrá horákyně najít cestu k tomu, aby byla ústava nahá i oblečená, jela i vlekla se pěšmo. To jest způsob, jak stoprocentně respektovat vůli Francouzů a Holanďanů a zároveň nepohřbít dokument, který připravilo a podepsalo pětadvacet vlád,“ píše Komárek v hlavním názorovém textu s názvem : „Ústava: počkejme, nehádejme se“.

„Když Unie najde takovou cestu, má smysl v ratifikaci pokračovat. Pokud ji nenajde, referendum by působilo stejně komicky, jako kdyby se vláda ptala lidu na to, zda chce raději založit kolonii na Marsu, nebo na Venuši. Britové jsou obyčejně rozhodnější než Češi, tentokrát si vezměme z jejich vyčkávání příklad,“ uzavírá.

Příkladem toho, jak se dá o ústavě přemýšlet je textík již zmiňovaného Jana Kasla. Dnešní Hospodářské noviny, které jinak moc agitace netisknou, nabídly Kaslovi prostor ke skutečné snůšce blábolů pod názvem „Hlasujme, euroústava je výhodná“, které by snad jindy neotisknul ani deník Metro.

„Evropská unie není mrtvá, stejně jako není mrtvý text smlouvy o její ústavě. Odpůrci kompaktnější Evropy s radostí prezentují jako úžasní proroci a mylně považují demokratickou debatu za demokratický debakl. Ale debata nekončí. Pro Českou republiku by bylo výhodnější, aby euroústava vstoupila v platnost,“ píše Kasl, kterému jistě svědčí jeho angažmá asistenta u europoslankyně Jany Hybáškové. O tom, že se dá na ústavu dívat méně dogmaticky, ale novice v asistentské eurolavici nemá smysl přesvědčovat.

Evropská unie se totiž neocitla nikde jinde, než na křižovatce, za níž mnoho z dnešních europolitiků nedohlédne. To nemá smysl si zapírat. Že jde o krizi evropských elit, nemůže vidět pouze slepý. Jak to bylo v jednom vtipu? „On by ten komunismus nebyl špatný, nebyl špatný… kdyby ho snad dělali nějací jiní lidé!“

Na povahu evropských elit, které mají v rukou projekt, na který si dělá zálusk tolik euroskeptiků, je zapotřebí nahlížet bez sklonů ke zjednodušování. Právě neschopnost formulovat vize a umět říci věci, kterým rozumí i dítě, je totiž často důvodem k nedůvěře občanů. Ty potom koneckonců zajímají jiné zprávy, než to, kolik europolitiků se právě rozhodlo domluvit, co na ně zase přichystají.

TIP: Co nabízí Zara eshop?