Česká armáda čelí novým podezřením z korupčních zakázek

Přestože armáda ruší posádky, ministerstvo obrany žádá stále více peněz na nákupy výzbroje, které probíhají ve zcela nekonkurenčním prostředí a bez výběrových řízení.

Václav Prokůpek

Ministerstvo obrany čelí dlouhodobě obvinění z korupce, mlžení a potlačování závazných pravidel hospodářské soutěže. Padáky pro českou armádu byly vybrány bez veřejné soutěže a plánované transportéry jsou vybrány dřív, než ještě soutěž začala. Vojenští odborníci i nevládní organizace nešetří kritikou: při výběru transportérů byli dopředu jmenováni tři favorizovaní výrobci a pořízení stíhaček bylo označeno hned několikrát za netransparentní. Vrcholem ledovce je zcela jednostranný nákup padáků. Nevládní organizace uvádějí, že úředníkům na armádním ministerstvu chybí nejen kompetentnost, ale také smysl pro realitu a pracovitost.

Mimochodem, vždyť ve zmíněné vládní budově sídlí ještě řada takzvaných odborníků a úředníků z komunistické éry. A ti jsou pochopitelně zvyklí vše nakupovat z jednoho místa, ze Sovětského svazu. Když se jim otevřel svět, chybí jim potřebná dávka orientace a nejsou schopni si vybírat. Asi nejdrastičtějším příkladem je pro tato tvrzení skutečnost, že armádní nákupčí investovali desítky miliónů korun do nákupu zmíněných padáků.

Celý proces se odehrál bez výběrového řízení a zakázku na výrobu nových čtyřiaosmdesáti padáků realizovala za 3,5 miliónu korun jediná firma, Mars Jevíčko, stejně tak jediná společnost opravovala 700 padáků za 60 miliónů korun, firma Kras Chornice. To vše ve chvílích, kdy na českém trhu existuje hned několik podniků zabývajících se opravou nebo výrobou padáků. Ministerstvo obrany přitom upozornění Transparency International, jedné z nejuznávanějších nevládních organizací, dokáže pouze bagatelizovat.Srovnatelným obchodem jako je nákup stíhacích letounů bude i nákup až tří stovek kolových obrněných transportérů. Kontrakt by měl vyjít na 30 miliard korun. Favorizovány jsou švýcarská společnost Mowag, finská Patrie a rakouská Steyer-Daimler-Puch. Ministerstvo obrany favorizuje pouze tři společnosti a pakliže označí celou zakázku za strategickou, bude se moci vyhnou i otevřené veřejné obchodní soutěži na místo finálního tuzemského dodavatele, který transportéry nejen nakoupí, ale i upraví do osmnácti modifikací a prodá české armádě. Vojáci mají podle informací tisku již vyhlídnutu společnost VOP Nový Jičín.

A to všechno se děje ve chvílích, kdy starostové z míst, odkud armáda odchází, hledají řešení, jak najít novou kupní sílu a vytvořit nová pracovní místa. Proč tato místa nenabídnout americké armádě? Ta již několikrát dala najevo, že by měla zájem přemístit se z Německa do strategicky výhodnějších lokalit. Do regionů by přinesli kromě nových pracovních příležitostí a peněz i tolik potřebnou profesionalitu.