Japonská vláda poskytla 200 iPhonů pasažérům lodi Diamond Princess zasažené koronavirem

Mobilní zařízení zdaleka neslouží pouze ke každodenní komunikaci nebo zábavě. Od těch nejzákladnější po ty nejsofistikovanější jsou jejich funkce využívány také při organizaci záchranných akcí nebo pro monitorování zdravotního stavu lidí.

Japonská vláda pasažérům lodi Diamond Princess, která je v karanténě kvůli koronaviru, poskytla kolem dvou tisíc iPhonů právě k tomuto účelu.

V době pandemie COVID 19 v japonské Jokohamě nastoupil osmdesátiletý muž na výletní loď Diamond Princess. Opustil ji a později se zjistilo, že byl nakažen extrémně nakažlivým koronavirem COVID-19. Později pak bylo na palubě lodi identifikováno deset případů lidí napadených nebezpečnou nemocí.

Japonské ministerstvo zdravotnictví Diamond Princess okamžitě umístilo do karantény, což však pro její pasažéry znamenalo jen rychlé síření viru na palubě.

iPhony pomáhaly zvládat situaci na lodi

Původem britská výletní loď stála nedaleko pobřeží Jokohamy a zakotvit jí zakázalo Japonsko, Thajsko, Filipíny, Guam a Tchaj-wan.

Ve snaze alespoň nějak kontrolovat situaci na „princezně“ byly pochopitelně i na její palubě zavedena opatření pro karanténu jako například příkaz opouštět kajutu jen minimálně. Nakažení lidé byli převáženi do nemocnic na pevnině a ti, kterým vyšel negativní test a byli v kajutách bez otevíratelných oken nebo byli na pevnině dočasně umisťováni do izolovaných pokojů.

Dále k organizaci dění pomáhala právě aplikace vytvořená japonským ministerstvem zdravotnictví a nainstalovaná do přibližně dvou tisíc iPhonů poskytnutých firmou Softbank. Podle informací japonského webu Macotakara ji pasažéři mají používali hlavně pro komunikaci se zdravotníky a pro objednání konzultace u lékaře.

iPhony byly rozděleny tak, aby byl v každé kajutě posádky i cestujících alespoň jeden. Původně měla karanténa trvat dva týdny.

TIP: Japonsko seznámilo svět s jídlem: sushi. Tento oblíbený pokrm z ryb, rýže a řas si získal celý svět. V Evropě si lze toto jídlo vychutnat například v restaurací „running sushi“, které fungují jako: sněz, co můžeš. Sushi se dá připravit i snadno doma, má-li člověk ty správné ingredience.

COVID 19 – těžká zkouška pro svět

Svět se potýkal s pandemií koronaviru a dopady COVID-19 byly dalekosáhlé. Samotná nemoc způsobila vážná onemocnění, úmrtí a hospodářskou devastaci. Stejně hluboké byly i sociální a psychologické dopady.

I když je ještě příliš brzy na pochopení celého rozsahu dopadu pandemie, svět si začíná uvědomovat různé způsoby, jakými pandemie změnila fungování společnosti. Svět se učí, jak zůstat v bezpečí, jak se vyrovnat s novou realitou a jak uprostřed této krize zůstat ve spojení s těmi, na kterých záleží.

Fyzické dopady

Fyzické účinky COVID-19 jsou zničující. Jedná se o vysoce nakažlivý virus, který se šíří především blízkým kontaktem s nakaženou osobou. Příznaky viru se mohou pohybovat od mírných až po závažné, přičemž některé případy končí smrtí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůraznila, že je důležité přijmout preventivní opatření ke snížení šíření viru, jako je společenský odstup, nošení roušek na obličeji, pravidelné mytí rukou a vyhýbání se velkým shromážděním.

Sociální dopady

COVID-19 způsobil drastické změny ve způsobu života a vzájemné interakce. Pokyny pro společenský odstup vedly k uzavření škol, podniků a dalších veřejných míst.

To vedlo k izolaci, ztrátě zaměstnání a finanční zátěži mnoha lidí. Kromě toho lidé po celém světě zažívají v reakci na pandemii pocity strachu a úzkosti.

Psychologické dopady

Psychologické účinky COVID-19 jsou mnohostranné a dalekosáhlé. Sahají od nárůstu celkového stresu a úzkosti až po specifičtější problémy, jako jsou deprese, osamělost a posttraumatický stres. Lidé se také mohou potýkat s pocity frustrace a hněvu, zejména za okolností, kdy mají pocit, že svou situaci nemohou nijak ovlivnit.

Krize duševního zdraví, kterou pandemie vyvolala, upozornila na potřebu lepšího přístupu ke službám duševního zdraví. WHO vyzvala vlády, aby se zaměřily na duševní zdraví a wellness, a poukázala na potřebu větší emocionální podpory a přístupu ke službám duševního zdraví.

Závěr

COVID-19 měl na celý svět hluboký a dalekosáhlý dopad. Způsobil fyzická onemocnění a úmrtí, ale jeho účinky jsou citelné i na psychické a emocionální úrovni.

Je třeba si uvědomit závažnost krize duševního zdraví, kterou pandemie vyvolala, a přijmout opatření, která zajistí, aby lidé měli přístup k pomoci, kterou potřebují.