Kdo je v Česku liberálem? Evropští liberálové chtějí více voličů i ve východní Evropě

PRAHA/BRUSEL – Kdo je v Česku liberálem? Evropští liberálové chtějí získat více voličů i ve východní Evropě, soudí Hospodářské noviny, a dodávají, že v tomto geopolitickém prostoru zatím o tyto myšlenky nebyl velký zájem. „Většina lidí v těchto zemích totiž dává přednost socialistickým či konzervativním myšlenkám,“ míní autoři Josef Veselý a Jaroslav Lenert. List připomíná nedávné návštěvy, které podle obou novinářů signalizují, že i v České republice vyvíjejí evropští liberálové zvýšenou aktivitu. Všímají si zejména návštěvy předsedy klubu Evropské liberálně demokratické strany (ELDP) Grahama Watsona v Praze, který se zúčastnil koncem května liberální konference v Senátu. Podle autorů zatím liberální strany nemají v Čechách voličské zázemí. Mezi liberální strany řadí hospodářský list ODA a Cestu změny (CZ).

V té souvislosti Hospodářské noviny citují názor předsedy poslanecké frakce liberální FDP v německém Spolkovém sněmu Wolfganga Gerhardta: „Nevyjde-li to našim kolegům nyní, zůstávají přesto velkým příslibem do budoucna.“ Gerhardt se začátkem května setkal v Praze s Jiřím Lobkowiczem, předsedou Cesty změny (CZ).

List poznamenává, že evropští liberálové mají významné pozice ve svých zemích, ale i ve strukturách Evropského parlamentu a Evropské unie. Gerhardtova FDP má šanci získat v Německu až 13 procent voličů, což by mu mohlo zajistit v září tohoto roku významné křeslo ve vládě. Irský liberál Patrick Cox je mimochodem předsedou Evropského parlamentu. Brit Graham Watson v Praze vyjádřil znepokojení nad sílícími protievropskými tendencemi v České republice.

Evropští liberálové jsou totiž silně proevropsky orientovaní a silně podporují rožíření Evropské unie. Zdůrazňují především výhody hospodářské růstu kandidátských zemí. Poslední výzkum přitom ale zaznamenal posílení odpůrců, a to na úroveň 36 procent, což je dosud nejvyšší číslo. „Rychlý vstup uchazečských zemí je pro nás samozřejmostí. Němečtí liberálové a jejich partneři v západní Evropě pro něj udělají vše, co je v jejich silách,“ citují Watsona Hospodářské noviny.

Příští půlrok by mohl být pro pozici evropských liberálů důležitý, protože předsedající zemí bude Dánsko, jejímž předsedou vlády je právě liberál Anders Fogh Rasmussen, který hodlá prosazovat liberální myšlenky na širší úrovni. Ve východní Evropě se podle Hospodářských novin může spoléhat pouze na podporu Maďarska, Lotyšska a Estonska, kde jsou liberálové členy vládních koalic.

Při své pražské návštěvě se Gerhardt i Watson dotkli otázky Benešových dekratů. Oba označili debatu o dekretech za zbytečnou. Watson je dokonce jedním z politiků, kteří se v Evropském parlamentu přičinili o zmírnění zprávy Jürgena Schrödera (CDU), pokud šlo o pasáže k Benešovým dekretům. „Musíme se zabývat úplně jinými otázkami než těmi, které již byly vyřešeny v česko-německé deklaraci. Emoce, které současnou diskusi provázejí, nemají v politice co dělat,“zdůraznil v Praze Gerhardt.

Na fotografii zleva: Borek Severa, kandidát Cesty změny v Libereckém kraji, Wolfgang Gerhardt a Jiří Lobkowicz, předseda Cesty změny.