Odbory chtějí Prahu převrátit vzhůru nohama, Jakeš u soudu omdlel

Protesty. Odboráři se vrací na titulní strany českých novin: chystají totiž za dva týdny protesty. Spojené nádoby: Lidové noviny a Mladá fronta Dnes to dávají svým čtenářům pocítit. „Odboráři chystají masové protesty“, píše jako avízo Mladá fronta Dnes. „Odbory: Převrátíme Prahu vzhůru nohama“, sekundují expresivnější Lidové noviny. Podobně hodnotí důležitost další zprávy: „Mareš chce volnost pro marihuanu“, píše první list jako zprávu č. 2.

Druhý list zprávu zařazuje na stejné místo s titulkem: „Ve vládě začal spor o marihuanu“. Všechny české noviny bez výjimky ovšem přinášejí fotografie „historického usmíření“ George Bushe s Jacquesem Chirakem na summitu GB ve francouzském Evianu.

TIP: Jak funguje ESSOX, affiliate marketing nebo založení firmy?

Zapadnout by ale neměla zpráva Johanny Grohové, zašité skoro do bezvýznamnosti (alespoň na titulní straně Mladé fronty Dnes). Trocha té politické sociologie nikoho nezabije. „V ODS přibývá politiků, kteří odmítají vstup do EU“. Nuda? „Necelé dva týdny před referendem o vstupu do Evropské unie přibývá členů ODS, kteří jsou proti členství Česka v EU,“ začíná Grohová svůj článek.

Překvapivě se vybarvil především Ivan Langer, pochybnosti má i předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím, do Evropské unie nechce ani tajemník prezidenta Ladislav Jakl. ODS, která zahájila minulý týden „výstřelem z Aurory“ (Klaus: „Vládní kampaň je provokace!“), teď přechází do frontálního útoku. Ačkoliv voliči ODS jsou z 80 procent pro vstup, libují si několik dní před referendem jejich špičky ve zpochybňování EU a v negativistickém narcisismu některých svých členů. Korunu tomu nasadil již v nedělní Sedmičce poslanec ODS Martin Říman, který dokonce vyrobil brožurku „Ne, ne, ne!“ s velikým kosočtvercem.

ODS proti EU

O tom, že takové postoje mohou vyvolat zájem mezi odpůrci, varuje sociolog Jan Herzmann. „Čím více známých lidí bude říkat: já jsem proti, tím více odpůrců vstupu do EU k referendu půjde. Získají tak pocit, že jich je víc a že má smysl to zkusit,“ míní Herzmann. Agentury sice uvádějí, že v referendu bude až 90 procent účastníků hlasovat pro, zatímco odpůrců jen polovina, ale výsledek není podle Herzmanna vůbec jasný.

„Veliká většina hlasů pro je velmi křehká, lidé o tom nejsou tak hluboce přesvědčeni,“ upozorňuje v Mladé frontě Dnes Herzmann. Místopředseda ODS Petr Nečas, známý svými silně proamerickými postoji, k tomu říká: „Vymezovat se proti vstupu do Evropské unie je v posledním půl roce v ODS trochu intelektuální móda.“ Další „tajnou zbraní“ ODS je snaha banalizovat současné referendum odkazem na nutnost hlasovat v referendu ještě v případě nové evropské ústavy.

Novinář Tomáš Menschik v podobně laděném materiálu na straně 4 Lidových novin titulkuje svůj článek: „ODS podporuje vstup do EU, proti ale může být až pětina jejích členů“. ODS včera svolala tiskovou konferenci, kde vedení „vyslovilo vstupu do EU podporu“. Považuje ovšem „za přirozené“, že strana v tomto postoji „nemluví jednotně“. O míře sebezapření, s jakým ODS podporuje vstup do EU, svědčí i postoj pražské radnice, která zamítla koncert sdružení „ANO pro Evropu“ na Staroměstském náměstí. Proti tomuto postupu se bouří nejen koordinátorka sdružení Monika Pajerová, ale i předseda Evropských demokratů Jan Kasl, který v dnešních Lidových novinách na straně 13 napadá z tohoto důvodu radního Igora Němce (ODS).

„Jednoznačně protievropské názory Igora Němce jsou nakonec známé již dávno, jeho ideologií zakalené vidění světa také. Věřím, že to, co platí o Igoru Němcovi neplatí o celé komisi, případně o celé radě hlavního města,“ píše Kasl. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, dosud není jasné, zda víra Jana Kasla stačila. Otázka, která se ale již nepřetřásá zní, zda vůbec Monika Pajerová dokázala při své chaotičnosti splnit základní náležitosti takového podání. To by totiž byla úplně jiná diskuse. Takhle je v médiích za proevropskou mučednici.

O tom, co by „ne“ v referendu mohlo pro Českou republiku znamenat, odpovídá v rozhovoru deníku Právo ekonom Jan Švejnar. Titulek vše napoví: „Chceme-li zažít krach, odmítněme reformu i EU“. „Odmítnutí vstupu do EU by velmi zkomplikovalo naše hospodářství,“ říká Švejnar. „Došlo by například k odlivu zahraničního kapitálu, protože by vypukla mezi investory obrovská nejistota… ČR není v pozici, aby si jako Švýcarsko bilaterálně vyjednala výhodné podmínky. Švýcarsko je totiž prakticky v plné ekonomické integraci s Unií,“ upřesňuje ekonom v rozhovoru s Jiřím Vavroněm.

Podle Švejnara by přesun kapitálu jinam – třeba na Slovensko – mohla posílit i neúspěšná reforma veřejných financí. Na Slovensku totiž návrh reformy, která by měla snížit sazby daně z příjmů až na 19 procent, má velkou šanci. „Politická reprezentace postupuje za prvé jednotně. Už jen proto na Slovensko směřuje hodně zahraničních investic. A ten příliv se ještě zvýší, což přispěje k hospodářskému oživení. Slovensko je v současné době obecně považováno za perspektivní zemi se vším, co s tím souvisí,“ doplňuje Švejnar.

Perspektivy zářné. Temnou minulost máme, zdá se, za sebou. Zbývá teď už jen temná budoucnost. Hospodářské noviny, které se v rámci českého zpravodajství pohybují vždy pod čarou ponoru, přesto přinášejí text, který si zaslouží pozornosti. Týká se tématu, kterého se zvolna také zmocňují někteří členové ODS – například Jan Zahradil. Ano, je to snaha prosadit nové referendum o evropské ústavě.

Ačkoliv v současné podobě diskutovaný návrh je v mnoha ohledech kompromisem a netvoří ve skutečnosti ústavu, nýbrž pouze „ústavní smlouvu“, je podle Zuzany Janské stav diskuse takový, že polovina států již referendum zvažuje. „EU čekají referenda o nové ústavě“, zní titulek. Podle Ivo Šlosarčíka z Institutu pro evropskou politiku Europeum, kterého článek cituje na mnoha místech, není situace vůbec jasná. Stát se může mnoho, a v případě, že nebude nová ústava zeměmi EU schválena, hrozí i varianta, kterou Šlosařčík nazývá „EU-reloading“. Co to je? „Vlivní z evropské pětadvacítky vystoupí a založí si vlastní, novou unii,“ říká Šlosarčík.

Nezdravý Jakeš

Světlé zítřky. „Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš (80) včera na chvíli vylekal účastníky řízení u Městského soudu v Praze, kde probíhá proces s dalším předlistopadovým funkcionářem KSČ Karlem Hoffmannem (78) obžalovaným z vlastizrady,“ píše dnešní Právo. „Jakeš, který vypovídal jako svědek, však svou výpověď nedokončil,“ píše dramaticky Michal Procházka. „V soudní síni se náhle zřítil k zemi a soudkyně musela volat záchranku,“ popisuje dále.

Jakeš, který přišel k soudu v šedém obleku a pankáčských brýlích, měl podle svědků „zřetelně nezdravou barvu pleti“ a bylo vidět, že je mu nevolno. „Najednou se mu podlomily nohy a musel se držet dřevěného zábradlí, které vymezuje místo pro předvolané. Zřetelně se přitom třásl po celém těle,“ pokračuje Procházka.

Advokát Kolja Kubíček zachránil Jakeše od pádu – posadil ho potom na židli. Soudkyně nechala otevřít okna a přivolala záchranku. Znovuvzkříšený Jakeš ale vzápětí prohlásil, že se cítí dobře a chtěl pokračovat v zodpovídání otázek. „Viditelně polekaná soudkyně prohlásila, že ´si jej nevezme na svědomí´“ a zajistila, aby se „někdejšímu generálnímu tajemníkovi dostalo ošetření v sanitce na dvoře Městského soudu“. U včerejšího soudu, který běží i dnes, vypovídají vedle Jakeše také bývalý předseda vlády Lubomír Štrougal a někdejší tajemník ÚV KSČ Jozef Lenárt.

Karel Hoffmann je obviňován z toho, že v noci na 21. srpna 1968 jako ředitel Ústřední správy spojů nařídil zastavení provozu vysílačů Československého rozhlasu.