Plýtvání jídlem – snadné způsoby jak neplýtvat
Zbytečné plýtvání jídlem patří k předním světovým problémům, které mají na svědomí úbytek vody, zatěžují životní prostředí, a ještě navrch se jedná o zbytečně vynaložené finance během nákupu.
Plýtvání však nemají na svědomí pouze koncoví zákazníci, jakmile se potraviny nabízené v supermarketech neprodají, hromadně směřují do směsného odpadu. Naštěstí se již některým obchodům podařilo nalézt způsob, jak masivnímu plýtvání z větší části zabránit.
Proč není dobré plýtvat jídlem?
Plýtvání potravinami je větší problém, než si mnozí lidé uvědomují. Téměř třetina všech potravin vyprodukovaných na světě je z různých důvodů vyřazena nebo vyplýtvána. To představuje téměř 1,3 miliardy tun ročně.
Není překvapivé, že průmyslové země, jako jsou Spojené státy, plýtvají potravinami více než rozvojové země. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vyprodukoval v roce 2010 průměrný Američan přibližně 99 kg potravinového odpadu.
Vyhazováním poživatelných potravin se neplýtvá jen penězi. Vyhozené potraviny putují na skládky, kde hnijí a produkují metan, který je druhým nejčastějším skleníkovým plynem. Jinými slovy, vyhazování potravin přispívá ke změně klimatu.
Jaké problémy s sebou nese plýtvání jídlem
Nejzávažnější problém, které plýtvání jídla způsobuje, je, že se neprodané ovoce a zelenina, tedy bioodpad, vyhodí do směsného odpadu. V popelnici pak v důsledku rozkládání dochází ke značné produkci oxidu uhličitého i metanu, dvou intenzivních skleníkových plynů, které se následně negativně podílejí na kvalitě ovzduší.
Problém značí i zbytečná spotřeba pitné vody, která je k výrobě potravin potřebná ve velkém množství. Podle Evropské agentury pro životní prostředí se nejvíce pitné vody v EU spotřebuje právě v zemědělství. Ať už se jedná o dodání vláhy rostlinám, obstarání potřebného pití hospodářským zvířatům nebo je řeč přímo o výrobním procesu. V momentě, kdy se vyhodí zakoupené potraviny, se konzument zbavuje nejenom jídla, ale právě i pitné vody.
Plýtvat potravinami má však na svědomí daleko více problémů, ať už se jedná o ekonomický pohled nebo otázku životního prostředí. Jaké jsou zajímavosti o jídle a snadné zůsoby, kterými lze zamezit zbytečnému plýtvání jídlem?
Efektivní nakupování
Většina lidí má tendenci kupovat více potravin, než potřebuje. Ačkoli nakupování ve velkém je možná pohodlné, tento způsob nakupování vede k většímu plýtvání potravinami. Aby se člověk vyhnul nákupu většího množství potravin, než potřebuje, může navštěvovat obchod s potravinami častěji jednou za několik dní, než aby nakupoval ve velkém jednou týdně.
Ideální je dbát na to, aby se před nákupem dalších potravin spotřebovaly všechny potraviny, které se nakoupily během poslední cesty do obchodu. Kromě toho je dobré si sestavit seznam položek, které je potřeba nakoupit. To pomůže omezit impulzivní nákupy, a také neplýtvat potravinami.
Správné skladování potravin
Nesprávné skladování vede k velkému množství potravinového odpadu. Mnoho lidí si není jisto, jak skladovat ovoce a zeleninu, což může vést k předčasnému dozrávání a nakonec ke zkažení produktů.
Například brambory, rajčata, česnek, okurky a cibule by se nikdy neměly skladovat v chladu. Tyto produkty by měly být uchovávány při pokojové teplotě.
Dalším skvělým způsobem, jak omezit zkažení potravin, je oddělit potraviny, které produkují více etylenového plynu, od těch, které ho neprodukují. Etylen podporuje zrání potravin a mohl by vést ke zkažení. Mezi potraviny, které při zrání produkují plyn etylen, patří např.:
Tyto potraviny je potřeba uchovávat odděleně od produktů citlivých na etylen, jako jsou brambory, jablka, listová zelenina, bobulovité ovoce a papriky, aby nedošlo k jejich předčasnému zkažení.
Konzervace potravin- nakládání
Ačkoli si velká část lidí možná myslí, že kvašení a nakládání je nový módní výstřelek, tyto techniky uchovávání potravin se používají již tisíce let. Nakládání, což je způsob konzervace pomocí solného nálevu nebo octa, se používalo již 2 400 let před naším letopočtem.
Nakládání, sušení, konzervování, kvašení, zmrazování a zavařování jsou metody, které lze použít k prodloužení trvanlivosti potravin, a snížit tak množství odpadu. Tyto metody nejenže sníží uhlíkovou stopu, ale také ušetří peníze. Většina konzervačních technik je navíc jednoduchá a může být zábavná.
Například konzervování přebytku zralých jablek a jejich přeměna na jablečnou omáčku nebo zavařování čerstvé mrkve z trhu rodinám poskytne chutnou a dlouhotrvající pochoutku, na které si pochutnají i děti, jablko s mrkví jsou ideální na vytvoření domácí přesnídávky.
Uložení zbytků
Zbytky jídla se nehodí jen na dovolenou. Přestože si mnoho lidí ukládá přebytečné jídlo z velkých jídel, často se na něj zapomene v lednici, a když se zkazí, vyhodí ho.
Uložení zbytků v průhledné skleněné nádobě namísto v neprůhledné nádobě vám pomůže zajistit, aby se na jídlo nezapomnělo. Pokud se někomu stává, že hodně vaří a pravidelně mu zůstávají zbytky, určí se den, kdy zkonzumuje všechny, které se v lednici nahromadily. Je to skvělý způsob, jak se vyhnout vyhazování potravin. Navíc to ušetří čas i peníze.
Konzumace slupek a kůže
Lidé při přípravě pokrmů často odstraňují slupky z ovoce, zeleniny a kuřecího masa. Je to škoda, protože ve vnější vrstvě zeleniny a drůbeže se nachází mnoho živin. Například slupky jablek obsahují velké množství vlákniny, vitaminů, minerálů a antioxidantů.
Kuřecí kůže jsou také plné živin, včetně vitaminu A, vitaminů skupiny B, bílkovin a zdravých tuků. Kuřecí kůže je navíc úžasným zdrojem antioxidantu selenu, který pomáhá bojovat proti zánětům v těle.
Tyto výhody se neomezují pouze na kuřecí kůži a jablečnou slupku. Jedlé a výživné jsou také vnější vrstvy brambor, mrkve, okurek, manga, kiwi a lilku. Konzumace slupek je nejen chutná, ale také ekonomická a snižuje dopady potravinového odpadu.
Porozumění datům spotřeby
Zajímavostí o jídle je například to, že velká část lidí nechápe význam data expirace. „Spotřebujte do“ je jeden z mnoha matoucích termínů, které společnosti používají na etiketách potravin, aby spotřebitele informovaly, kdy se výrobek pravděpodobně zkazí. Problém je, že vláda tyto termíny nereguluje.
Ve skutečnosti je tento úkol často ponechán na výrobcích potravin, aby určili datum, do kterého se podle nich výrobek nejpravděpodobněji zkazí. Pravdou je, že většina potravin, u kterých právě proběhlo datum spotřeby, je stále bezpečná ke konzumaci.
„Spotřebujte do“ se používá k informování prodejců, kdy by měl být výrobek prodán nebo stažen z regálů. Je to doporučené datum, do kterého by spotřebitelé měli výrobky spotřebovat. Neznamená to, že výrobek není po daném datu bezpečný ke konzumaci.
I když je mnoho těchto označení nejednoznačných, je nejlepší řídit se označením „spotřebujte do“. Tento termín znamená, že potravina nemusí být po uvedeném datu v nejlepší kvalitě.
Supermarkety vs. plýtvání jídlem
Mezi nejvýraznější supermarkety, které vyzbrojily proti plýtvání jídla na svých prodejnách, patří zejména Lidl shop a Albert. Zachránit co nejvíce potravin se však snaží například i Rohlik.cz, internetová prodejna potravin, která má na svém webu sekci “Zachraň jídlo”. Nabízené produkty jsou k dostání za výrazně nižší ceny a co se neprodá, putuje do potravinových bank.
Lidl shop
Již delší dobu se Lidl shop snaží směřovat k udržitelnosti. Významný ekologický krok společnost učinila 15. listopadu 2021, kdy veřejnosti představila novou možnost, jak ušetřit nejen přírodu, ale i peněženku. Zákazníci si mohou zakoupit 3 kg bedýnku plnou ovoce a zeleniny, a to za symbolických 25 Kč. Nacházejí se zde například kusy, které měly protrženou síťku, nebo plody, které již nejsou zcela čerstvé, ale rozhodně se ještě dají zužitkovat.
Podle společnosti Lidl shop díky tomuto kroku ročně dojde k záchraně až 3 800 tun ovoce i zeleniny. Obdobné možnosti jsou i s jiným spotřebním sortimentem, o kterém se zákazníci mimo jiné dozvědí v akčním letáku Lidl. Bedýnky i akční leták Lidl nasvědčují, že nakupovat se dá zodpovědně, levně, a hlavně chytře.
Albert
Akcí, které mají za cíl zamezit plýtvání jídlem, Albert podnikl hned několik. Patří mezi ně například 50% sleva na vybrané nebalené pečivo vždy dvě hodiny před uzavřením prodejny. Stejně tak potraviny, u kterých se blíží datum spotřeby, obdrží samolepku, která kupující informuje o 30% slevě, díky které se řetězec snaží eliminovat plýtvání.
Výhodné ceny produktů nabízí i Albert leták. Inspiraci, jak zužitkovat potraviny pořízené za výhodné ceny například díky letáku Albert nebo samolepce značící slevu, přinášejí recepty Albert. Magazín obsahující zmíněné Albert recepty si může vzít každý zákazník bezplatně na prodejně. Stejně jako Rohlík.cz, tak i Albert úzce spolupracuje s vybranými potravinovými bankami.
Penny
Obchodní řetězec Penny bojuje proti plýtvání jídlem převážně tím, že pořádá potravinové sbírky a poskytuje potravinovou pomoc těm, kdo ji potřebují. Zároveň Penny poskytuje prostor pro centrální sklad České federace potravinových bank.
Proti plýtvání potravin Penny bojuje také s kuchařem Martinem Škodou. Ten v rámci spolupráce s Penny figuruje v projektu #konecplytvani a ukazuje recepty ze zbylých potravin, které by jinak byly vyhozeny. Chutné recepty a články na toto téma se vyskytují v každém čísle časopisu S PENNY u stolu, který lze s Penny kartou pořídit již za pár korun.
Globus
Hypermarkety Globus pravidelně pomáhají v boji proti plýtvání potravin převážně tím, že spolupracuje s Českou federací potravinových bank. Posílá tak zbylé jídlo tam, kde je ho potřeba. Globus v uplynulých letech věnoval potravinovým bankám ročně více jak 100 tun potravin.
Navíc se Globus snaží zákazníky namotivovat k rozumnému nakupování skrze svou aplikaci a programu Globus bonus. Jde o to, aby si zákazníci předem rozmysleli jídelníček, sepsali nákupní seznam potravin a pak nekupovali zbytečně potraviny navíc. Stálí zákazníci získávají prostřednictvím věrnostního programu Globus bonus různé benefity jako slevové kupony nebo peněžní bonusy.
Billa
Billa v minulosti mnohokrát nabízela členům věrnostního programu Billa bonus club různé možnosti boje proti plýtvání potravinami. Zákazníci v tomto programu mohou mohou získat takzvané Billa body, které jim zajistí slevu na určité produkty. V minulosti to byla například vakuovací sada, díky které vydrží jídlo déle čerstvé.
Řetězec Billa se obecně zajímá o ochranu přírody. V současné době ve svých obchodech mohou zákazníci používat například ekologické nákupní košíky z recyklátu nebo si mohou zakoupit pytlíky na ovoce, které jsou na více použití. Je výhodné být členem Billa bonus clubu, pokud se člověk zajímá o ochranu přírody.
Tesco
Tesco se o problematiku plýtvání jídlem rozsáhle zabývá na svých stránkách. Kromě toho, že na svých stránkách poskytuje lidem rady a tipy na to, jak se vyvarovat plýtvání jídla, tak sdílí i faktografické údaje o snížení plýtvání v řetězcích Tesco. Každoročně množství vyhozených potravin Tesco klesá a o tom se lze přesvědčit na grafech umístěných na stránkách Tesca.
Na webových stránkách také Tesco uvádí spoustu možností, jak lidé mohou sami pomoci zastavit plýtvání jídlem. Jejich rubrika „Vaření bez plýtvání“ obsahuje opravdu veliké množství rad a tipů na to, jak například uchovat potraviny čerstvé nebo sdílí chutné recepty. Po zaregistrování a zařízení Tesco Clubcard si lidé navíc mohou užít mnohem více článků, než bez registrace do věrnostního programu.
Zajímavosti o jídle, kterým se plýtvá
Například USA, země známá svým nejvyšším hospodářským rozvojem. Pokud jde o pevný odpad, podle Agentury pro ochranu životního prostředí vyprodukuje každý obyvatel USA přibližně 4,6 kilogramu odpadků denně, což znamená 230 milionů tun „odpadků“ vyprodukovaných každý rok.
Společnost Unenvironment mezitím ve svém nejnovějším objevu sdílí ohromující zprávu týkající se plýtvání potravinami: Jen v USA vzniká téměř ⅓ světového potravinového odpadu, konkrétně 66,5 milionu tun. Jen potravinový odpad z USA každoročně zabírá až 29 % množství odpadků.
- V Japonsku se ročně vyhodí téměř 20 milionů tun potravin, z nichž 9 milionů je stále použitelných a ještě jim neprošlo datum spotřeby.
- Ve světě se ročně vyhodí přibližně 1,3 miliardy tun potravin, které se rovněž podle webu promění v potravinový odpad.
- Toto množství potravinového odpadu zabírá ⅓ množství ročně vyprodukovaného odpadu, a to by nemělo.
Organizace se snaží s tak obrovským množstvím odpadu vypořádat, ale přesto není možné recyklovat vše, protože hodně záleží na povaze každého druhu odpadu samotného.
Publikováno: 31. 1. 2023
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
