Schodek státního rozpočtu bude 83,6 miliard. Kluk z plakátu se už vybarvil…

Čísla. Jaké je vlastně hlavní zpráva dne? Každé noviny to dnes vidí jinak. Pro deník Právo, který přináší fotografii ministra financí Bohuslava Sobotky (v sedě) je to rekordní schodek rozpočtu: „Schodek rozpočtu bude 83,6 miliardy“. Ostatní noviny to ale asi už moc nebaví (snad že neměly náladu monitorovat noční jednání sněmovny), protože přinášejí zprávy méně sexy, dokonce by se dalo říci, že přímo zpožděné:

„Poslanci si nenechali vzít čtrnácté platy“ (Mladá fronta Dnes), „Lidovci napadnou rozpočet ve sněmovně“ (Lidové noviny). Pouze Hospodářské noviny, které mají jaksi nejvíce peníze v popisu práce, to vidí jako Právo. Hospodářský list hlásí: „Rozpočet je hotov, stát neušetří.“

Jistě to nebude tím, že management Hospodářských novin je jako v Právu tvořen bývalými nomenklaturními komunisty, že? Protože kdyby tomu tak bylo, jak některé zlé a nepřejícné jazyky tvrdí, nemohli by někteří lidé nejen mluvit, ale dokonce i číst. Byli bychom potom většinově národem nemluvících a nečtoucích takyobčanů, čili rovnou veskrze analfabetním národem hlupáků. Ale o to jistě nejde hladovkáři a bývalému disidentu Johnu Bokovi, že?

Hra čísel a slov

„Schodek státního rozpočtu na příští rok bude podle návrhu vlády 83,6 miliardy korun. Shodli se na tom ministři při nočním jednání. Oproti včerejšímu překvapivému návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky dosáhnout schodku 82,9 miliardy korun, ministři nakonec navýšili výdaje rozpočtu o 700 miliónů korun. Příjmy státu by v roce 2005 měly dosáhnout 824,8 miliardy korun a výdaje 908,4 miliardy. Proti původnímu návrhu ministerstva financí se tak schodek snížil o více než 10 miliard korun,“ píše dnešní Právo. Co to znamená? Čert, aby se vyznal ve hře těch číslech, které noviny třepou z rukávu. Komentáře?

Šéfkomentátor Hospodářských novin Martin Denemark píše o číslech v titulku: „Hrátky s miliardami.“ Zdá se autor, který jej jistě nepsal během nočního zasedání, je jasnovidec. Ale je pravda, že na takový typ komentáře jasnovidectví nepotřebujete. Ani na takové argumenty. Skoro se mi chce napsat, že takový argument dnes umí použít i malé dítě.

„Státní kasa se tedy v příštích letech bude muset, kromě mnoha jiných ran, vyrovnat s populismem a resortním lobbismem, z nichž vyrostly a vyrůstají nesystematické návrhy na plošné zvyšování platů jednotlivých profesí. Čistě politická rozhodnutí ovlivní i jiné veřejné rozpočty,“ píše učeně autor. Pokud snad nejste tak vyučen jako jistě on, další věta je velmi srozumitelná. „V těchto hrátkách s miliardami přestává být důležité, jaký schodek rozpočtu sněmovna schválí. Podstatné je, že se – kromě několika záměrů, které ještě nemají konečnou podobu – zatím nestalo nic, co by zásadně změnilo způsob, jímž stát hospodaří,“ dodává.

Nic proti kritice, nic proti ostrému peru. V tomto ohledu nepatří jistě šéfkomentátor Denemark právě k perům nejostřejším. Vždyť přece si tento list zakládá na své serióznosti a hloubavosti. Že se vám chce někdy spát? Nečtěte Hospodářské noviny! Problém je ale v tom, že takové řeči jako v komentáři Denemarka zaslechnete i u piva. Že by se jimi pan Denemark inspiroval?

TIP: Co nabízí ČPP nebo AXA pojišťovna?

Ne, to jistě ne. Třeba máme v hospodách ještě pořád vybraně myslící a formulující intelektuály – třeba takového typu, jak to někdy předvádí svými přisprostlostmi a obhroublostmi roztomile žoviální Bohuslav Doležal. Ve srovnání s frustrujícím Doležalem je Denemark přeci jenom takový milý postarší brumla.

Kluk z plakátu

Ale na takového Jaroslava Plesl, skutečného novináře ostrého pera, na toho opravdu nikdo nemá. Plesl, dědic rejžkovského ježatého psaní, to v dnešních Lidových novinách střílí přímo vinčestrovkou. Posuďte sami. „Necelé dva měsíce po nástupu nového premiéra je jasné, jakých zásad se bude Stanislav Gross při svém vládnutí držet. Je to směs populismu, intenzivní propagandy a lavírování mezi zájmovými skupinami, především těmi, které lační po penězích ze státní pokladny,“ zahajuje od boku v komentáři s názvem „Gross už se vybarvil“.

Styl Grossova vládnutí nazývá „usměvavým populismem“. Komentář, který vyjadřuje „stanovisko listu“ má ostré hrany a zdá, se tne do živého. Hezky se třeba vyrovnává s pozicí vicepremiéra Martina Jahna. Posuďte sami. Nalevo stojí ministr Zdeněk Škromach…

„Napravo premiér nastrčil vicepremiéra Martina Jahna, který funguje jako rohlík, jímž mají být opíjeni podnikatelé,“ píše zábavně. „Otázkou je, jak dlouho jim bude trvat, než pochopí, že Jahn pro zlepšení podnikatelského prostředí nic zásadního udělat nemůže, i kdyby čirou náhodou chtěl,“ doplňuje. Hezká slovní ekvilibristika.

Chce ale Jahn něco udělat „čirou náhodou“ nebo jinou? To už se nedovídáme. Vládá má na prosazení rozpočtu stále 101 hlasů, jahnnejahn, a premiér Stanislav Gross má ukrutně málo času dokázat, že tu není zbytečně. S ohledem na tento deadline by musel i někdo jiný než tento premiér dokázat konat zázraky. To není obhajoba, to je vysvětlení toho „usměvavého populismu“.

Na lidech přece záleží, zda toho „kluka z plakátu“, jak píše Plesl, prokouknou, nebo mu budou chtít přiznat i něco jiného, než honbu za popularitou. Plesl končí otázkou, zda se podaří premiérovi zvednou stranické preference. Co myslíte?

V červenci podle agentury STEM hlasovala pro ČSSD 13,6 procenta voličů. Jelikož Hartlova číselná agentura už výsledky zveřejnila, známe i odpověď. Zná ji i komentátor Lidových novin Jaroslav Plesl. „V zářijovém průzkumu agentury STEM se ČSSD dostala přes šestnáctiprocentní hranici a téměř o procento předstihla KSČM,“ píší dnes po poledni Lidové noviny.

TIP: Jaké má podmínky půjčka online ihned?