Senátor podporuje požadavky Čechů v zahraničí

Senátor Martin Mejstřík vyvolal velké vzrušení mezi svými kolegy během středeční 8. schůzce Senátu České republiky. Příští týden má totiž přijít na pořad jednání komise pro krajany iniciativa kanadského sdružení Čechů v zahraničí, kteří upozorňují na fakt, že v České republice není dosud řešena korespondenční volba a možnost nabývání občanství.

Mezi některými senátory – zejména ODS a KSČM – to mělo podle zpravodajství deníku Právo vyvolat velké vzrušení. Dotkla se jich zejména ta část dopisu, kde senátor hovoří o svém studu za předchozí vlády, jež nedokázaly oprávněné požadavky řešit, stejně jako benevolence k bývalým komunistickým bosům, neochota řešit restituční křivdy, nemohoucnost soudů a neschopnost řešit privatizační tunely.

Přinášíme integrální text dopisu, který senátor Mejstřík, zvolený jako nezávislý na kandidátce Cesty změny (CZ), zaslal českým Kanaďanům.

Vážení přátelé v Kanadě!

Srdečně Vás zdravím na Vašem kongresu Českého a Slovenského sdružení v Kanadě z českého Senátu. Jsem rád, že Vás mohu všechny oslovit alespoň tímto dopisem.

Dovolte mi několik vět o sobě. Na podzim roku 1989 jsem byl jedním ze studentů, kteří organizovali studentskou demonstraci na Albertově. 17. listopadu jsem zažil brutální zásah komunistické policie na Národní třídě. Na druhý den jsem na Václavském náměstí vyhlašoval stávku studentů Divadelní fakulty AMU a divadelníků. Přes víkend jsem pomáhal organizovat stávkový výbor pražských vysokých škol a od pondělí 20. listopadu ´89 jsem spolu se svými spolužáky stanul v čele stávky vysokoškoláků…

Byl jsem členem památné první delegace prezidenta Václava Havla a členů československé vlády na Island, do Kanady a Spojených států v únoru 1990. Zažil jsem onu úžasnou euforii našich krajanů žijících v Kanadě a USA z pádu komunistické totality a do prvních svobodných voleb jsem pak pomáhal na ambasádě ve Washingtonu D.C. třídit tisíce nadšených dopisů, které tam od Vás – Čechů a Slováků žijících v Americe – docházely.

Po prvních svobodných volbách jsem se z politiky stáhl. Došlo k rozdělení Československa. Najednou tu vedle sebe stály dvě samostatné země a já již jen z povzdálí, zato s čím dál tím větší nespokojeností sledoval chování politiků na Slovensku, ale zejména v zemích českých. Dlouho jsem se domníval, že benevolence k bývalým komunistickým bosům, chladný, až odmítavý vztah k našim občanům žijícím v zahraničí, neochota řešit některé restituční křivdy, nemohoucnost policie, neschopnost  soudů, korupční skandály politických stran a strmý nárůst korupce obecně, miliardové privatizační „tunely“…, že toto vše jsou jenom porodní bolesti rodící se demokracie.

TIP: Co je to globalizace nebo také cashback?

Deset let po převratu, na podzim roku 1999 jsem pochopil, že nejde o náhody. Spolu s přáteli jsme tehdy vydali výzvu adresovanou zejména Miloši Zemanovi a Václavu Klausovi: Děkujeme, odejděte! Reakce tehdejší lídrů dvou nejsilnějších stran v zemi, kteří mezi sebou uzavřeli politicko-mocenský pakt o neútočení, jemuž se později začalo říkat eufemisticky „Opoziční smlouva“, mne dohnaly k rozhodnutí znovu vstoupit do politiky.

Na podzim loňského roku jsem kandidoval jako nezávislý do Senátu Parlamentu České republiky a v konkurenci jedenácti protikandidátů jsem zvítězil. Mým volebním okrskem je Praha 1 – tedy historické centrum naší Matičky stověžaté.

Jsem nejmladším senátorem, v květnu mi bude 41 let.

Chtěl jsem Vás ujistit, že jsem byl při tom, když jste prožívali onu nádhernou radost z pádu komunismu v Československu a vím, jakými očekáváními jste žili. Vím také, jaké studené sprchy se Vám v mnohých případech nakonec dostalo.

Vstoupil jsem do Senátu, abych se pokusil změnit alespoň některé z těch věcí, které mi v průběhu 90. let tolik vadily. Mezi ně se řadí i 13 let nedořešená otázka Vašeho dvojího občanství, s tím souvisejících restitucí, a volebního práva.

Je mi stydno nejen za všechny vlády, poslance a senátory předešlé, ale i za ty dnešní – ani oni nenašli odvahu umožnit Vám prakticky a snadněji volit. Formálnost, s jakou naše vlast přistoupila k účasti krajanů ve volbách do Parlamentu České republiky i v letošním referendu o vstupu do Evropské Unie, mne uráží. 

Je mi stydno a alespoň takto na dálku Vás chci ubezpečit, že udělám vše, na co budou mé síly stačit, aby se tyto  problémy, tedy dvojí občanství, restituce a volební právo, vyřešily co nejdříve ve prospěch Vás (nás) všech.

Domnívám se totiž, že český občan má mít stejná práva, bez ohledu na to, kde žije.

Děkuji za pozornost a Vašemu kongresu – Zdar!

TIP: Co nabízí Metal shop?