Prostor půdy skrývá umělecky nejcennější část Sankturinovského domu

Kutná Hora – Sankturinovský dům – impozantní palác s barokní fasádou tvoří dominantu Palackého náměstí v Kutné Hoře. Nyní je však zahalen lešením. Za plného provozu tam probíhá obnova střechy.

V pátek 20. srpna se však nepracovalo z důvodu záboru náměstí pro INT VETERAN RALLYE. O to větší klid byl na fotografování půdních prostor, kam pracovnice Průvodcovské služby Vdenik.cz ochotně pustila. Prostor půdy je vcelku jednotvárný,  ovšem největší překvapení se skrývá při výstupu z půdy do věže. Zcela mimo dosah běžných návštěvníků se tam skrývá umělecky nejcennější část Sankturinovského domu – kaple ve 2. patře věže paláce.

„Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud předmětem úvah a hypotéz“ praví se v textu PhDr. Aleny Štroblové na stránkách Městského informačního portálu. Vidět však nádherné fresky na vlastní oči v jinak zcela zanedbaných prostorách kaple je skutečným zážitkem.

I absolutního laika napadne okamžitě paralela  se Smíškovskou kaplí (či s vyobrazením sv. Kryštofa) v chrámu sv. Barbory. Kaple je však skutečně obtížně přístupná a točité kamenné schody vedoucí od ní do samé špice věže jsou již jenom pro silné nátury. V každém případě je nutno ocenit stavitele, který umístil na konci 15. století nejintimnější prostor k modlitbám do nevyššího bodu Sankturinovského domu (tehdy se tak ještě nejmenoval).