Tvrdík svou demisí riskuje, ve Špidlově vládě ale nakonec zůstává

Póza? Stále o krok napřed je ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Taktika oznámit úmysl odstoupit z vlády a potom si to najednou rozmyslet mu plně vychází. Česká média mu na to skáčou, a tančí, jak Tvrdík píská. Mladá fronta Dnes vážně píše: „Tvrdík riskuje, podal demisi“. Právě tento list, který rozjel PR kampaň na Tvrdíkovu demisi den před jejím oznámením dokonce dnes přináší fotografii s patetickým titulkem: „Poslední cesta? Ministr obrany Jaroslav Tvrdík vystupuje z letadla, kterým se včera vrátil z několikahodinové cesty po Slovensku. Ještě než tam odletěl, stačil podat demisi.“ Tvrdík je vtipný. Říká, že odstupuje, a přitom zůstává.

Pravidlo, že není nic staršího, než včerejší noviny, předvádí dnešní tisk kompletně celý. Premiér Špidla prý podle Práva zvažuje, zda demisi přijme. Také prezident Václav Klaus, při své pověstné intuici, dnes v novinách doufá (ještě včera doufal), že nejde o „pouhé gesto“. Podle Práva se měl ale Klaus vyjádřit, že se mu „nelíbí vyděračský způsob, jakým chce Tvrdík pro armádu více peněz“. Hra vabank?

TIP: Jak funguje Poštovní spořitelna, živnostenský rejstřík nebo akciová společnost?

Alespoň podle Lidových novin, které přinášejí fotografii ČTK, na níž se ministr s typickým lampasáckým knírem dívá zkroušeně kamsi bokem. Premiér si prý vzal týden na rozmyšlenou. Mimořádnou tiskovou konferenci ministra obrany, na níž komentoval svůj úmysl odejít z vlády, zkrátka všichni ti zpravodajští „nosiči diktafonů“ to Tvrdíkovi „sežrali“ i s navijákem. Tvrdík si na to vzal i ukrutně apartní khaki košili.

Don Quijot, nebo špatný střelec?

Ještěže máme v zemi pár komentátorů, kteří to Tvrdíkovi zas tak nebaští. „Sbohem, Tvrdíku!“ píše Martin Komárek v Mladé frontě Dnes na straně A/8 a podtitulek zní: „Ministr obrany, chlap, nebo pózér?“ Ano, správná otázka. „Tvrdík vzdal boj,“ píše Komárek. „Odchází zásadový muž, který svázal svůj osud s reformou armády? Nebo je to gesto líbivého kariéristy, který už nemohl dál a teď dostal příležitost praštit s tím jako hrdina?“ ptá se.

Komárek dobře odhadl, že nejde ani o chlapáctví, ale o pokus „prohnaného taktika“, který jenom zvyšuje svůj rating. „Ať jsou Tvrdíkovy důvody jakékoli, pro zemi je podstatné, aby se přechod k plně profesionální armádě nezpomalil. Není proč. Ministr obrany je sice zajímavý muž, ale tak důležitý rozhodně není,“ uzavírá ve výjimečně přesném komentáři Komárek. Více takových tref do černého!

Jinak dosti amatérské pokusy Jana Jandourka a kreslíře Filipa Škody v Mladé frontě Dnes přinášejí tentokrát Tvrdíka na koni coby Dona Quijota. „Režie: vláda; střih: Sobotka; hraje: Tvrdík“, znějí titulky ilustrace v Mladé frontě Dnes.

To, že Tvrdík tentokrát přestřelil, pochopil naštěstí i sloupkař Práva Pavel Verner. „Mezi svými předchůdci se vyjímá, aspoň pro veřejnost, jako lev mezi slepicemi,“ píše na Tvrdíkovu adresu Verner. „S jeho jménem jsou spojeny některé důležité změny v resortu obrany a budování mezinárodní pověsti některých armádních složek. Teď se mi zdá, že voják Tvrdík, jinak přesný střelec do mediálního terče, bez míření vystřelil – a přestřelil,“ ukončuje Verner v Právu na straně 6.

Referendum o EU: Nezapomeňte!

Tolik Tvrdík. Co jinak? Začala druhá fáze strategie vládní kampaně o vstupu do EU. Apartní unijní kapesník s uzlem se stal symbolem „apelační“ fáze kampaně v okamžiku, kdy do referenda zbývá 363 hodin, píše Silvie Blechová v Lidových novinách. Noviny, které vstup jako jediné podporují, přinášejí v prostředním sloupci článku na titulní straně i samotný billbordík.

O kampani informují i další noviny, s největším odstupem – dosti nepochopitelně – levicové Právo, které jindy vládní režii podporuje. Ve zprávě, která má komentářový charakter, stojí již v titulku: „Druhá fáze, údaje nečekejte!“ „Spoty, billboardy a výzvy mají drobnou ´chybičku´- čekáte-li i o Unii informace, máte smůlu. Ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo tím, že tzv. viditelnou kampaň doprovází neviditelná složka – internetové stránky a zelená telefonní linka, kam se může veřejnost kdykoli obrátit s dotazy,“ píše zkratka „lh“. Takové a podobné pseudoúvahy dnes v nečekaně razantním komentáři napadá politolog Jiří Pehe na komentářových stránkách Mladé fronty Dnes. Terčem mu jsou především politici ODS a prezident Václav Klaus.

„Do Kotle chodí, ale o unii nic nevědí“ zní titulek. „Ze všech stran slyšíme, že diskuse o Evropské unii je povrchní. Současná vládní kampaň je prý naivní a hloupá, občané nemají informace. Není možné nežasnout nad tím, kolik je mezi politiky expertů na mediální práci. Mnozí z těch, kteří léta tajtrlíkují v nejrůznějších estrádách a Kotlích, nám nyní sdělují, že by věděli, jak dělat kampaň pro EU lépe,“ píše Pehe.

„Kde byli celých osm let od okamžiku podání naší přihlášky do EU politici, kteří si nyní stěžují, že se občanům údajně nedostává dosti informací v televizních šotech? Proč už dávno neúnavně nevysvětlovali výhody i nevýhody členství? Proč se některé politické strany rozhodují teprve měsíc před referendem, zda vstup podpoří, nebo ne, a když se konečně ´rozhodnou´, říkají v duchu českého oportunismu ´ano´i ´ne´!“ rozčiluje se politolog.

Bobo šest hodin na policii

Hysterie, kterou velmi ráda rozjíždí ve svém pořadu Sedmička na TV Nova Jana Bobošíková, se jí včera vrátila jako mořská vlna. Na policii se pro „šíření poplašné zprávy a hanobení skupiny obyvatel“ ocitla celých šest hodin u výslechu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes ze zdrojů jejich internetových investigátorů. Bobošíková byla předvolána na základě trestního oznámení, které na ni měla podat sympatizantka lidové strany. „Bobošíková podle ní tvrdila, že KDU-ČSL chystá restituci církevního majetku, že se spolčuje s komunisty a že se spolčuje s komunisty a že se strana paktuje se sudetským landsmanšaftem,“ píše zkratka „brr“.

Bobošíková, nebo také Bobo či Bobina, to celé považuje za útok na svobodu slova. „Tuším, kdo za tím je. Ale nemůžu vám to říci vzhledem k tomu, že jsem byla upozorněna, že pokud budu některé informace šířit, tak mohu být okamžitě předběžným rozhodnutím soudu připravena o práci a stažena z obrazovky,“ sdělila serveru iDnes redaktorka. Podle vedlejších příznaků to ale vypadá na příznivce KDU-ČSL, dva přední členové strany Pavel Tollner a Jiří Karas již rovněž vypovídali na policii. Mluvčí lidovců Ondřej Jakob tvrdí, že s tím nemá strana nic společného.

Ne, KDU-ČSL s tím nic společného nemá, to chápou i neznabozi. Poslanec Miloslav Výborný, bývalý ministr obrany a zasloužilý člen KDU-ČSL, byl včera zvolen do Ústavního soudu. S tím on nemá také nic společného: odložil kvůli této ambici i udatný boj o předsednické křeslo loni na jaře, pro jistotu se také můžeme dohadovat, jak asi hlasoval v prezidentské volbě. České noviny se tomu věnují nejmenším možným způsobem. Nuda.

Jen Právo na straně 2 v titulku „Výbornému opepřili přestup“ přinášejí informaci, že ne vše se odehrálo v klidu. Zpravodajky Práva ale byly zřejmě někde na svačině (pokud tam vůbec byly, protože ani jedna šifra pravidelně Senát nemonitoruje), takže si všimly pouze polemických výroků senátora Jiří Zlatušky. „Přestože v diskusi nebyl zpochybňovány morální i odborné kvality Výborného, někteří senátoři odmítají jmenování aktivních politiků,“ píše Právo.

Redaktorky zřejmě nečetly ani zpravodajství ČTK, ale ani vyjádření, které mají k dispozici na webových stránkách Cesty změny.