Velký průvodce New Yorkem

Tak je tady slibovaný článek o tom, jaký je New York a jak ho vidím já. Nakonec je tak o dvě strany delší, než jsem plánovala, tak komu se to nechce celý číst, scrollujte až ke konci, najdete tam seznam míst, které stojí za to navštívit. Z New Yorku mám vlastně daleko víc dojmů, než jsem si myslela, a tady jsem to všechno nějak shrnula, tak příjemné počtení 🙂

Sednu do letadla a usínám ještě dřív, než vzlítneme. Nikdy mi letadla nedělala problém, vlastně ten pocit, když se vám zhoupne při startu žaludek miluju. Vždycky to předchází něčemu novýmu, nějaký další kapitole. (Pokud to teda neni soustavný zhoupávání, když sedíte v malym plechovym letadýlku kterýmu nefunguje polovina přístrojů a váš kluk to pilotuje a myslí si, že byste rozhodně měli zažít stav nulový gravitace.)

Hrozně moc chci vidět New York z letadla seshora, jako ve filmech, ale nějak asi letíme z jiný strany, takže se to tentokrát nekoná. V hlavě se mi točí věci jako: v New Yorku není nic nemožné, v New Yorku je všechno, není tam nic co bys chtěla a tam nebylo, je to New York. Je to New York.

pohled z Empire State building

Přistáváme, bum, prásk, kontrola, proč jste v Americe, kde budete bydlet, byla jste někdy v teroristické organizaci, účastnila jste se někdy sabotáže, autobus z letiště za 16 dolarů do centra, hodinu a půl cesta, šílená zácpa, vláčení kufrů po ulici s těma nejšílenějšíma řidičema co jsem kdy potkala, WiFi v hotelu za 15 dolarů na den, postel. Za cirka 5 hodin jsem se dostala z letiště na hotel, byla jsem totálně vyčerpaná, a můj první pocit z toho rozhodně nebyl dobrej.

Byla jsem šíleně zklamaná. První tři noci jsme bydleli v hotelu přímo tři bloky od Times Square. Příšerný množství turistů a strašnej hluk. Ze začátku jsem pořád hledala, protože jsem nutně chtěla najít pravý New Yorčany, ale setkala jsem se vždycky jenom s Indama, Pákistáncema, Afroameričanama, Mexičanama a podobně. A pak mi to docvaklo- hledám něco, co už jsem našla. Pravý New Yorčani jako Carrie ze Sexu ve městě tady sice asi budou, ale nebude jich hodně. Tyhle recepční v hotelu, řidiči taxíků a autobusů, prodavačky v obchodě, to jsou New Yorčani. Jakmile jsem si to uvědomila, moje nechuť trošku povolila, protože jsem měla o jednu starost míň.

Já jsem od New Yorku očekávala všechno, a tahle realita mě praštila přímo mezi oči. Hrozně nepříjemný lidi. Ať už prodavačky, kolemjdoucí nebo servírky, žádná se neusměje a kouká na vás tak, že máte chuť co nejdříve zmizet. Jediný, kde byly milý, byl obchod Victoria’s Secret. Příšerný vedro v metru, kde si mimo jiné musíte pořád hlídat kabelku. Další nepříjemný lidi, který vám pořád cpou pod nos okružní výlety.

Jestli něco nenávidím, tak to jsou turistický atrakce. Větší otravu než sedět ve vyhlídkovym autobuse a poslouchat průvodce fakt neznám. Nicméně jsem byla přinucená jít aspoň na Empire State building, a musím říct, že za to jsem ráda. Vidět to všechno takhle seshora je docela ohromující. Navíc vám při vstupu udělají povinně krásnou fotečku před zeleným plátnem, a když vycházíte, můžete si jí za pouhých 20 dolarů koupit. 😀 Jelikož jsme si chytře koupily lístek na Empire State na ulici, stál nás dohromady jen o 20 dolarů víc, než by stál u pokladny. Nadruhou stranu byla v ceně okružní plavba na lodi (Yes!!!), takže jsem se podvolila podruhý a naposled, a přetrpěla i loď.

Tak abych se dostala k jádru věci, tedy k jídlu. Ti z vás, co mě sledují na instagramu, si mohli všimnout, že jsem v New Yorku nejedla v podstatě nic jinýho, než japonskou polévku ramen a sushi. Hrdinně jsem se jednou odhodlala, že zkusím fastfood, ale vycouvala jsem z něj po prvních pár krocích. Na to nějak ještě nemám žaludek. Největším problémem pro mě byla snídaně. Když jsem na dovolený, mojí nejoblíbenější částí jsou snídaně, vždycky někam vyrazit a posedět. Tady v New Yorku jsem nabyla dojmu, že něco takového neexistuje. Většinou si hledám na internetu předem, kam by bylo dobrý zajít a ve většině případů to funguje. Ale ne v New Yorku. Tady totiž zapomínáme, že je tady najednou víc lidí s úplně jinýma chutěma, co o tom ještě ke všemu rádi píšou. Takže jsem se například vydala na snídani do Pick a Bagel, což mělo hodnocení 9,3 z 10. Přišla jsem, a na výběr bylo asi 100 druhů bagelů, přičemž v každém bylo všechno. Losos, slanina, salát, smažená cibulka a rajče je jen jedna z mírnějších kombinací. 

Náš režim jsme nastavily následovně, ráno kolem 9. snídaně a pak až večeře kolem 6. večer. V New Yorku se toho děje tolik, že na jídlo prostě není čas. Ve finále jsme naše snídaně ustálily v Cafe Europa, kde měli moc dobré ciabatty, ale stejně to nebylo ono.

Jestli se něco v New Yorku nedá pít, tak je to kafe. Asi tady určitě narazíte na speciální kavárny s dobrou kávou, ale většinou se tady cappuccino ani cafe latte nerozlišuje, prostě dostanete obrovský kelímek napěněného ředěného cosi. Buhužel Starbucks tady většinou bývá tou lepší volbou.

Asi jsem si už postěžovala dostatečně. Po třetím dnu to konečně přišlo. Procházela jsem zrovna Hanover Square, kousíček od Wall street. Uprostřed byl maličký park a lidé seděli kolem na zídce a obědvali něco, co si koupili v nedalekých bistrech. Celý to bylo hrozně klidný, byl nádhernej den a najednou na mě udeřila ta atmosféra a řekla jsem si- to je ono. To je to, co celou dobu hledám.

kousek od Central Parku

Úplně jsem potřebovala 6 až 7 dní, abych si zvykla na to, jak to tu chodí a na to tempo, který je šílený. A víte co? Po tom týdnu už jsem jenom chodila ulicema bez foťáku a užívala si to, a bylo to super. Zhruba pětkrát denně mě někdo zastavil, jestli nevím, jak se dostat tam a tam, a já z toho měla obrovskou radost. Nejen proto, že si nejspíš  mysleli, že jsem místní, ale taky proto, že jsem jim ve většině případů byla schopná říct kudy. Co do orientace je totiž New York hrozně jednoduchej, jenom do toho musíte proniknout :). Je to taky místo, kde když si na chvíli sami nějak sednete na schody, dřív nebo později se ukáže někdo, kdo si s vámi bude chtít povídat a bude se chtít podělit o svůj životní příběh. Poslední den jsem jen smutně šla po Sohu, které jsem si zamilovala a říkala si, škoda že už jedu pryč. Další týdny by mi vůbec nevadily 🙂

SoHo

Tady dávám tip na stránku, kde jeden chlapík fotí lidi na ulici v New Yorku a povídá si s nimi. Je to neuvěřitelně krásný a inspirativní, tak pokud neznáte, mrkněte na to 🙂

Humans on New York

Pokud jde o čtvrti, nejvíc mě nadchlo SoHo a Little Italy. Chinatown byl docela zklamáním, a jídlo které jsme si tam daly bylo to nejhorší, co jsme za celou dobu měly. Central Park nádhera samozřejmě, a Upper West i East Side byly jak vystřižené z filmu. Jo, Bronxu se vyhněte, já jsem omylem nasedla do Express metra na 42. ulici a vyvezlo mě to až na 129., a fakt jsem měla srdce v kalhotách.

366 W 52nd St (btwn 8th & 9th Ave)

Můj první spot co se ramenu týče, a asi ze všech nejslabší. Vydaly jsme se tam večer kolem 9., a musely jsme se zapsat na waiting list a čekat třičtvrtě hodiny, než se uvolnilo místo. Musím teda říct, že předkrm sashimi z tuňáka s avokádem a česnekovou pastou byl excelentní. Ramen podle mě ale značně pokulhával, dala jsem si Miso. Vývar byl docela nevýrazný, a plavající bůček mě nijak nenadchnul. Nicméně hodnocený je to všude skvěle a narváno bylo k prasknutí, tak třeba jsem nevychytala dobrej den.

398 W Broadway (Spring Street)

Světoznámá francouzská cukrárna má svojí pobočku v SoHu, a neni vůbec malá! Nádherná kavárna s ještě nádhernějšími dezerty. Odcházely jsme o kilo cukru těžší a o pár desítek dolarů lehčí. Citronový sorbet byl úžasný. Karamelové Mille Feuille bylo pohádkové, ale možná ho na mě byl moc velký kousek, a makronka s květy z pomeranče byla prostě neuvěřitelná. Aaach.

  

152 W 49th St (btwn 6th & 7th Ave.)

Na tuhle restauraci jsem narazila úplně náhodou. Prostě jsem šla a měla jsem hlad, a tahle nevypadala draze, tak jsem do ní zaplula. Jejich Tokyo Ramen byl šíííleně dobrý. A knedlíčky gyoza jakbysmet. Standartní cena za ramen 10 dolarů, což je průměr. Totto ramen strčí dvakrát do kapsy! Hlavně tam vidíte jen samý místní japonce, žádný turisty. Prostě pohádka.

11 W 53rd St (btwn 5th & 6th Ave)

Jedno z nejlepších museí, ve kterých jsem v New Yorku byla. Nádherný světlý prostor, 5 pater moderního umění a pro studenty za 10 dolarů, paní ani nechce vidět studentskou průkazku. V pátek večer pro všechny zadarmo. Všechny pecky najdete tady, od Monetových leknínů počínaje Warholem konče. Taky jsem narazila na jeden obraz, který jsem si chtěla hned odnést domů. Mrknu na tabulku a hele, Kupka! Je vidět, že mám vkus. Mít pár milionů navíc, nevadilo by mi ho mít v pokoji. Nebo aspoň Lichtensteina…

	František Kupka v MoMA		František Kupka v MoMA
František Kupka v MoMA

Monetovy lekníny

Columbus Ave (W77 Street)

Další podnik, na který jsem narazila náhodou. Je kousek od Central Parku a specializuje se na mexickou kuchyni. Zajděte na guacamole, protože jste určitě lepší nejedli! Aspoň já teda ne. Myslím si, že tajemství je v tom, že mají prostě perfektní a akorát zralá avokáda. A vůbec tady ovoce obecně bylo skvělý. Jak to ti New Yorčani dělaj…

1000 5th Ave (btwn E 80th & E 84th St)

Tak to je klasika. Až si budete dávat jako snack guacamole ve Fridě, projděte si pak Central Park a zamiřte k Metropolitnímu muzeu. Jenom dívat se na něj z venku je impozantní. Pokud seberete odvahu jít dovnitř, určitě se nesnažte to projít celý, na to člověku den nestačí. Mě osobně teda egyptský vázy nijak nevzrušujou, celý jsem to proběhla až k výstavě fotografií Garryho Winogranda, a to stálo za to.

všude možně

Švédská kavárna, kterou jsem si zamilovala. Trošku mě zklamala, když jsem zjistila, že je to řetězec, ale na druhou stranu, co v New Yorku není. Všechno je tu buď obrovské nebo to má milion dalších poboček. Mají dobrou kávu, což jsem obzvlášť tady ocenila. Vyrábějí si vlastní pralinky, a jejich kardamomový/skořicový šnek je výborný. Fika ve švédštině označuje odpolední přestávku, tedy čas na kávu a něco k tomu.

540 9th Ave (btwn W 39th & W 40th St)

Poslední místo s ramenem, které vám doporučím, protože od té doby, co jsem ho tady ochutnala, jsem nechtěla jíst jiný. Vyzkoušela jsem Shio, Shoyu i Tonkotsu a všechny byly tak skvělé, že mě vždycky srdce zabolí, když si na něj vzpomenu. Rozhodně věc, kvůli které bych jela znova :D. Co tady v Praze chybí, je rozhodně nějaký pořádný ramen bistro. Nechtěl by se do toho někdo pustit, co? 🙂

159 Bleecker St (Thompson & Sullivan)

Super prostor s malými obchůdky různých designerů. Najdete tu spoustu vintage bot, oblečení, a hlavně šperků a podobných cetek. Nejvíc se mi líbilo ve vrchním patře, kde jeden hipster vyráběl květinové věnečky do vlasů. Mimo jiné měl i skvělá pánská trička a tašky, doteďka mě mrzí, že jsem víc nefotila ani si nic nekoupila.

56 W 22nd St (at 6th Ave.)

Tak tohle byl ráj, a bude rájem pro všechny zapálené cukráře a cukrářky. Obrovský obchod s věcma na pečení, a všechno, na co si vzpomenete, tam bylo. Představte si Fialu, ale pětkrát tak většího a s desetinásobným sortimentem. New Yorčani teda všude píšou, že je to overpriced, ale to asi ještě nebyli ve Fialovi. Nechala jsem tam 80 dolarů, a to jsem se fakt hodně krotila. Klidně bych tam nechala 200. Nebo 300. Trošku jsem se modlila pak na letišti, protože jsem si koupila pytlík se směsí na cukrovou hmotu, a vypadalo to trošku jako drogy 😀 Ale naštěstí ničeho si nevšimli. Tohle je další důvod proč do New Yorku. Košíčky na cupcakes všeho druhu, zdobení úplně na jaké si vzpomenete, Valrhona navážená přesně po množství, které potřebujete… Ještě teď se z toho nemůžu vzpamatovat.

East River State Park (Kent Ave & N 7th St), Brooklyn

Takhle má vypadat blešák. Věc, kterou byste neměli o víkendech v Brooklynu propásnout. Najdete tu jak staré krámy všeho druhu, tak nové designerské kousky, a dokonce i jídlo. Já jsem jen chodila kolem a oči mi přecházely. Navíc je to až neuvěřitelně živý místo, takže tohle je totální must-see!!! Narazila jsem dokonce i na ramen burger :D. Neměla jsem na to ale úplně žaludek, posuďte sami.

139 W 28th St (btwn 6th & 7th Ave)

V New Yorku si dejte sushi, a ne jen jednou. Já jsem tady byla třikrát. Hledala jsem něco levnějšího, sushi tady totiž může být i pěkně drahá záležitost. Tenhle podnik je příšerný co se do prostředí týče, ale jinak sushi je vynikající. Musíte se trochu dostat do toho stylu objednávání, protože tady jsou nejpopulárnější obrácené rolky, a objednává se vždycky celá rolka. Nerozlišují maki a nigiri, takže budete mít problém v lístku najít nigiri. Když si objednáte roll, očekávejte celou rolku s rýží na vrchu, klasické maki se tu nenosí. Pokud tam máte salmon sushi, z 80% to bude lososové nigiri. Co se vyplatí, je zajít na obědy, většinou do 3 hodin. Je to o dost levnější. New York je pověstný svými šílenými kombinacemi, většinou jsou v sekci “special roll”. Ty rozhodně ale musíte ochutnat! Co třeba krabí maso v těstíčku, avokádo, okurka, chřest, losos a tuňák v jedné rolce? Nebo třeba úhoř, losos, tuňák, avokádo, tobiko a okurka s unagi omáčkou v druhé? Já vím, zní to šíleně, ale řeknu vám, je to strašně moc dobrý.

Co do obchodů s oblečením vám moc neporadím. Nemyslete si, že si tady nakoupíte celej šatník, pokud teda s sebou nemáte fakt hodně peněz, protože je to většinou stejně drahý nebo dražší než u nás. Všechny ceny jsou tu v obchodech bez daně, takže vás to nejednou u pokladny překvapí. Já jsem navíc nějak celou dobu nechytla nakupovací náladu (asi mi přeskočilo).

Forever 21 – obchod s levným a módním oblečením, něco jako naše C&A ale lepší

Victoria’s Secret – tady jsem si nakoupila, mají super kvalitní spodní prádlo, určitě znáte 🙂

Urban Outfitters – můj nejoblíbenější obchod s oblečením, kromě krásných kousků mají i gramofonové desky, spoustu krásných knížek a maličkostí

Brandy Melville – značka s krásným a pohodlným oblečením

A tradičně Gap – je to americká klasika, tak tam mrkněte, stejně jako do její odnože Banana

Republic

Kráása, no ne? 🙂

A kam jsem se chtěla ještě podívat, ale nestačila jsem to?

Kitchen arts and letters– knihkupectví zaměřené jen na kuchařky a knihy o jídle, z obrázků vypadá hrozně nádherně a mají toho opravdu kvanta

Green Flea Market – bleší trh u Central Parku, mají otevřeno jen v neděli

Saturdays Surf NYC – kavárna s krásnou zahrádkou, kam prý stojí za ti zajít

Momofuku Noodle Bar – naprostý New Yorský fenomén, který by měl každý jako já navštívit, jen byl trošku z ruky

Ippudo Ramen – další skvělý ramen

Yebisu Ramen – a zase ramen 😀

Mille Feuille – cukrárna, kterou si otevřel jeden z učňů Pierra Hermé, prý fenomenální

Once upon a Tart – koláče, koláče a koláče

Francois Payard Bakery – snad není co dodat 🙂

Asi jsem vás totálně vyčerpala, stejně jako sebe. Neplánovala jsem tak dlouhej článek, jenže když mě se tak dobře psalo… 🙂 Myslím, že New York jsem určitě nenavštívila naposled.