Sestra Anežka na Štědrý den strojila stromeček s tatínkem

Sestra Anežka je představená Římské unie řádu svaté Voršily. V Kutné Hoře působí od roku 2004.

Co se Vám vybaví, když se řekne advent?

Advent je od latinského advenire – přicházet. Je to doba naslouchání tomu, čím se nám lidem obývajícím kulturní svět s křesťanskou tradicí ohlašuje to vánoční. Abychom mohli přijít k cíli, musíme začít přicházet a mít citlivost k tomu,co nás zve k vánočnímu stolu, k betlémským jesličkám, vnímavost nebeského znamení.

Pocházíte z nevěřící rodiny. Jak jste slavili Vánoce, když jste byla malá?

Jak jsme slavili vánoce v mém dětství? Předcházelo pečení cukroví, úklid v domě, na Štědrý den jsem strojívala stromeček s tatínkem, protože jsme vždy měli doma velkou borovici, od země až ke stropu. Ten den jsme i dodržovali půst od masa, abychom, dle lidové tradice, večer viděli zlaté prasátko. Večer byla slavnostní večeře – kapr, bramborový salát, vánoční cukroví, ovoce, datle, fíky… Po večeři jsem s maminkou umývala nádobí a pak se šlo ke stromečku, na kterém už hořely svíčky a prskaly prskavky a pod ním byly dárky.

Chodili jste někdy na půlnoční?

Na půlnoční jsme chodili občas s tatínkem, tehdy byla opravdu ve 24.00.

Jak trávíte Vánoce v řádu sv. Voršily?

Vánoce v klášteře – předchází jim adventní doba. V kapli a v jídelně je adventní věnec, posloucháme společně roráty při stolování. Na začátku adventní doby si dáváme se spolusestrami společná předsevzetí pro tuto dobu, abychom i něco ze sebe dali tomu, který mezi nás přichází, a aby jeho příchod nebyl přijímán se samozřejmostí. Snažíme se být k sobě více pozorné, ohleduplné, odříci si nějaké sladkosti… Osmého prosince, na Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu, si každá vytáhne lístek s datem. Ten den, který jsme si vytáhly, se snažíme duchovně spojit s Marií a Josefem, kteří marně hledali nocleh v Betlémě. Každá si také připraví pro spolusestru malý dárek, který se na Štědrý den zavěsí na vánoční stromeček.

Samozřejmě pečeme cukroví a uklízíme. Na Štědrý den zdobíme stromeček, kapli, kostel, smažíme kapra, připravujeme slavnostní večeři a též se postíme od masa. Před večeří si čteme evangelium o narození Ježíše Krista, potom si popřejeme a zazpíváme si koledu. V kapli i v kostele jsou připravené jesličky, do kterých představená vkládá po večeři Jezulátko. Některé z nás jdou i na půlnoční mši svatou, jinak společně chodíme na mši sv. odpoledne.

Pamatujete si na nějaký dárek, ať už z dětství nebo od sester, který Vám udělal opravdu radost?

V dětství jsem dostala dřevěnou koloběžku, šla jsem s ní i spát. Později to byly bílé brusle.

Největším dárkem od sester bylo, že jsem na první vánoce mohla mít velký strom v jídelně, protože sestry obvykle mívaly menší stromek. Dárky jsme dostaly všechny stejné: sladkosti, ovoce. To se mi líbilo, že i sestra, která seděla vedle mne a byla věkově i řeholně starší než já, měla to samé, co já.

Co byste popřála čtenářům do příštího roku?

Přeji vám, abyste vánoční svátky prožili s jistotou, že vás Bůh má rád, a abyste se skrze tuto jistotu stávali jeho darem druhým.