Bolestné – jakou částku chtít

V důsledku pracovního úrazu může člověk skončit v pracovní neschopnosti. Záleží na typu úrazu a na uvážení lékaře, jak dlouho člověka ponechá v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel v průběhu nemocenské doplácí do průměrné mzdy. Lze žádat ještě takzvané bolestné?

V tomto případě jedná o pracovní úraz, kdy se zaměstnavatel nebude nijak zprošťovat své odpovědnosti. O pracovním úrazu byl pořízen záznam. Podle ustanovení § 369 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, poskytnout:

  • náhradu za ztrátu na výdělku
  • náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění
  • náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu

Je pravdou, že novým občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, došlo ke zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. V rámci občanskoprávních řízení ohledně náhrady nemajetkové újmy tak mohou vyvstat problémy v otázce vyčíslení této škody. To ale neplatí v případě odškodňování pracovních úrazů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem zdravotnictví totiž vydalo společné stanovisko, že při posuzování odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu se bude nadále postupovat právě podle výše uvedené zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb., a to s odkazem na ustanovení § 394 odst. 2 zákoníku práce. Tento postup by měl platit do dne nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se tedy provede bodovým hodnocením podle lékařského posudku. Je třeba se obrátit na ošetřujícího lékaře, aby posudek vypracoval a podle posudku pak stanovit výši náhrady, kterou může člověk po zaměstnavateli požadovat.

Odškodnění za bolest

Odškodnění za bolest od zaměstnavatele může být obtížným problémem a je důležité, aby zaměstnavatelé pochopili, jaké důsledky má nabídka takového odškodnění. Náhrada za bolest se obvykle nabízí zaměstnancům, kteří utrpěli úraz nebo onemocněli v důsledku své práce. Jejím účelem je poskytnout finanční náhradu za léčebné výlohy, ušlou mzdu a další škody vzniklé v důsledku úrazu nebo nemoci.

Pokud se zaměstnanec zraní při práci, zaměstnavatel obvykle poskytuje odškodnění za bolestné jako formu finanční náhrady. Ta obvykle pokrývá léčebné výlohy, ušlou mzdu a další škody vzniklé v důsledku úrazu nebo nemoci.

Náhrada za bolest může být složité téma a je důležité, aby zaměstnavatelé rozuměli právním důsledkům nabízení takové náhrady. V mnoha případech může být nabídka odškodnění za bolest považována za přiznání odpovědnosti a může zaměstnavatele vystavit právním nárokům. Kromě toho může být výše nabízené náhrady považována za přiznání viny, což může vést k dalším právním problémům.

Pokud jde o nabídku odškodnění za bolest, je důležité, aby zaměstnavatelé zaujali vyvážený přístup. Zaměstnavatelé by měli před nabídnutím odškodnění za bolest zvážit závažnost úrazu nebo nemoci, míru prožité bolesti a utrpení a případné právní důsledky. Kromě toho by zaměstnavatelé měli zvážit náklady na poskytnutí takové náhrady a potenciální dopad na své hospodářské výsledky.

V konečném důsledku může být nabídka odškodnění za bolest pro zaměstnavatele obtížným rozhodnutím. Je důležité, aby zaměstnavatelé pochopili důsledky nabízení takové náhrady a aby před rozhodnutím zvážili potenciální náklady a přínosy. Vyváženým přístupem mohou zaměstnavatelé zajistit, že zaměstnancům, kteří utrpěli úraz nebo onemocněli v důsledku své práce, poskytnou spravedlivé a přiměřené odškodnění.