Špatná matka – co dělat, zkušenosti

Každá žena má někdy pocit, že péči o vlastní děti nezvládá tak, jak se sluší a patří. O to víc, pokud se dítko narodilo s hendikepem. Jak se zbavit pocitů méněcennosti, skepse a přestat si zoufat? Nikdo nechce být špatná matka.

Modelový příklad: Před 16 měsíci se rodině narodilo postižené dítě. Syn se narodil s těžkou vadou zraku a poruchou příjmu potravy, takže musí být sondován, aby dostal nějaké živiny. Také jeho pohybové schopnosti jsou omezeny. Už od jeho narození matka čte na internetu vše možné o rehabilitaci, možných pokrocích v léčbě a snaží se dělat vše, aby se jeho stav zlepšil.

Také chodí na různá fóra, kde si rodiče sdělují své pocity při péči o postižené dítě. Všechny ty příběhy mají jedno společné – velkou lásku k dítěti. Ona to tak necítí. Moc ji to mrzí a těžko se jí to píše, avšak vždy, když se podívá na syna, pomyslí si, proč není zdravý.

Úplně se rodině změnil život. Když jdou s kočárkem ven, všichni se na ně soucitně dívají. Taková pozornost matce nedělá dobře, nejraději by nikam nechodila. Neví, co má dělat. Je špatná matka?

Každá žena si v těhotenství nejvíce přeje, aby její dítě bylo zdravé. Je proto pochopitelné, že se ještě nevyrovnala s tím, že to tak není. Vztah k postiženému dítěti se někdy navazuje dlouho. Na prvním místě je péče, city až v pozadí. K péči o osobu blízkou se mimochodem váže nárok na příspěvek od státu.

Žena si myslí, že je špatná matka, ovšem dělá, co je v jejích silách. Hledá možnosti, jak synovi pomoci a zlepšit tak jeho život. Její trápení nad svými pocity vůči němu vypovídá o tom, že jí není lhostejný. Vše chce čas. Změna života celé rodiny je velká a nechtěná, odborníci radí najít nějakou činnost, zájem, který by matka mohla vykonávat i při péči o nemocného syna.

Návštěvy podpůrných skupin

Možná by mohlo pomoci navštěvovat podpůrné skupiny rodin s postiženými dětmi. Určitě by se na matku nedívali soucitně, mohla by tak být v kontaktu s druhými lidmi a připadat si zcela „normálně“. Někteří rodiče s postiženým dítětem usilují o další s vírou, že bude to druhé zdravé. Zdravé dítě jim poté pomáhá zvládat péči o postižené dítě snadněji, protože s ním zažívají vše, co s nemocným dítětem nemohou.

Nemít očekávání

Je v pořádku si říct, že nikdo není dokonalý. Pokud je matka v životě perfekcionistkou, může pro ni být zničující i sebemenší náznak, že si ve výchově nezasloužila jedničku s hvězdičkou. Lepší je přestat na sebe klást tak vysoká očekávání a hned se nebude cítit hrozně, když je nesplní.

Také pomáhá snažit se být optimistická ohledně každého dne. Představit si, že věci půjdou dobře, a pozitivní výsledek bude pravděpodobnější.

Nesrovnávat se s ostatními

Je důležité přestat se srovnávat s ostatními maminkami. Rodičovství je těžké. Pro všechny – to je pravda, i ty maminky, které vypadají, že mají všechno v pořádku, mají špatné dny. Proč se nesrovnávat? Protože se matka vystavuje nereálnému srovnávání. Když potkává jiné maminky na akcích nebo vidí snímky jejich života na sociálních sítích, nevidí ty ošklivé části. Ony nevystavují na odiv své špatné dny.

Zaměřit se na své silné stránky

Dobrý nápad je zaměřit se na své silné stránky. Místo toho, aby se matka zabývala svými nedostatky, začne zdůrazňovat všechny ty drobnosti, ve kterých je dobrá. Tomu předchází sepsat si seznam všeho, v čem podle sebe jako matka vyniká. Seznam může obsahovat velké i malé úspěchy.

Sdílet své pocity

Neuškodí podělit se o své pocity s ostatními matkami. Pocit, že je špatná máma, se netýká jen jedné matky. Mnoho maminek se rozhodne tyto pocity pohřbít, aby je ostatní nemohli soudit. Je důležité najít odvahu říct nahlas ostatním maminkám některé z myšlenek, které se jí o sobě honí hlavou. Přitom si uvědomit, že i ostatní mámy mají podobné myšlenky.

Zavolat důvěryhodnému příteli nebo členovi rodiny. Když se matka přistihne, že ji dostihly negativní myšlenky o svých mateřských schopnostech, měla by se obrátit na někoho blízkého, například na sestru nebo nejlepší kamarádku.

Nebo si vyžádat názor vlastní matky či tchyně. Možná mnohé překvapí, že některé z žen, které matky považují za mateřské idoly, čelily mnoha stejným problémům. Řešením je i návštěva terapeuta.