Problém s úřady – ignorují občana, jak se bránit

Jednání s úřady mnohdy bývá zdlouhavé a administrativně náročné. Většina úředních úkonů vyžaduje čas a trpělivost. Jak se bránit, pokud čekání na výsledek trvá nepřiměřeně dlouho a odporuje zákonem stanoveným lhůtám?

Modelový příklad: Ženě zemřel manžel. Požádala o vdovský důchod, avšak zatím neobdržela žádné rozhodnutí. Žádost podala už více než před půl rokem, také ji několikrát urgovala a bezvýsledně. Když po ní stát něco chce, musí lhůty dodržovat. Když žádám o něco ona, nic se neděje a nikdo nic neřeší.

Institut ochrany proti nečinnosti

Žena nesdělila, jak svoji žádost urgovala. Pokud se dotazovala pouze ústně, měla by nejprve svou žádost urgovat písemně a zaslat ji přímo vedoucí odboru příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Pro jistotu je lepší si veškerou korespondenci schovávat.

Pokud ani tento dopis nepomůže, lze využít Institutu ochrany proti nečinnosti. V tomto případě bylo podáním žádosti zahájeno správní řízení. Správní orgány mají věci vyřizovat bez zbytečných průtahů ve lhůtách stanovených zákonem, resp. přiměřených lhůtách.

Ostatně tak hovoří i Listina základních práv a svobod v článku 38 a také Správní řád v paragrafu 6: Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).

Pokud tuto povinnost nedodrží, nastupuje opatření proti nečinnosti. Dle Správního řádu 500/2004 Sb. v paragrafu 80:

  • Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.
  • Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.

Toto opatření má směřovat k tomu, aby řízení bylo dokončeno. Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se však může prodloužit  o dobu, po kterou se kupříkladu došetřují rozhodné skutečnosti kupříkladu u úřadů.

Žádost o uplatnění ochrany proti nečinnosti

Pokud je to již více než půl roku, co byla žádost podána, má v tomto případě žena možnost obrátit se na nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), a podat žádost o uplatnění ochrany proti nečinnosti.  Ve své žádosti je třeba uvést datum, kdy byla podána žádost o vdovský důchod, stručné vylíčení snahy celou věc urgovat a požádat o to, aby byly průtahy odstraněny.

O žádosti musí nadřízený orgán rozhodnout a to tak, že ji vyhoví a přijme některé z opatření proti nečinnosti, nebo ji jako nedůvodnou odmítne. Nadřízený orgán může přikázat, aby ve stanovené lhůtě správní orgán (Česká správa sociálního zabezpečení) sjednal nápravu či vydal rozhodnutí.

Nadřízený orgán může rovněž rozhodnout sám nebo pověřit jiný správní orgán v daném obvodu, aby ve věci rozhodl. V neposlední řadě může lhůtu pro vydání rozhodnutí přiměřeně prodloužit. Je na MPSV, kterou z možností vybere. V případě, že i přesto nebude žádost o vdovský důchod vyřízena, existuje možnost podat žalobu proti nečinnosti k soudu.