Kolik letos zkrachuje cestovek? Zřejmě více než loni

Spousta lidí si určitě dělá starosti s tím, kolik cestovek letos ukončí svoji kariéru a v kolika z nich tedy klientům hrozí, že přijdou o svoje peníze. Připomeňme, že loni nezvládlo svoji situaci devět cestovních kanceláří. Letošek nebude lepší, spíše můžeme očekávat zhoršení situace. Podívejme se na to, proč.

Ani v letošním roce nebudou peníze klientů zkrachovalých cestovních kanceláří v bezpečí.

Především je nutné říci, že od loňského roku se bezpečnost klientů nijak nezvýšila – ministerstvo pro místní rozvoj, které má tuto oblast na starosti, zůstává veřejnosti stále dlužné novelu příslušného zákona (článek o peripetiích s legislativou naleznete zde).

To znamená, že jistota klientů cestovních kanceláří je i nadále velmi nízká a určitě se nemohou spolehnout, že by měli svoje peníze ve stoprocentním bezpečí tak, jak to vyžaduje evropská směrnice 90/314 EHS.

Když se podíváme na vývoj celkové hospodářské aktivity v České republice, tak loňský rok přinesl pokles hrubého domácího produktu asi o jedno až 1,2 procenta. Přesné údaje ještě nebyly zveřejněny. Letos bychom měli dosáhnout mírného růstu. To by mohlo naznačovat, že i cestovní kanceláře na tom budou o něco lépe, ale tak jednoduché to není.

V oblasti služeb, kam patří i cestovní ruch, se dopady ekonomických potíží projevují obvykle až s určitým zpožděním. Je to podobné, jako třeba u počtu insolvencí nebo u nezaměstnanosti. Obě tyto veličiny se většinou zhoršují ještě nějakou dobu poté, co se výkonnost ekonomiky dostane na své dno, protože trpí jistou setrvačností.

Proto Český statistický úřad uskutečňuje tak zvané konjunkturální průzkumy. A poslední zveřejněné výsledky jsou velmi pesimistické. Například spotřebitelská důvěra byla letos v lednu na úrovni -27,8 bodu, loni v lednu to bylo -25,3 bodu. Jinými slovy je nyní nálada spotřebitelů ještě horší, než jaká byla před rokem a ocitá se na podobné úrovni, jako v nejhorších krizových obdobích roku 2009.

Zajímavé je také srovnání s tím, jakou náladu měli spotřebitelé v minulosti. Když vezmeme jako základ 100 úroveň roku 2005, tak letos v lednu dosahovala nálada spotřebitelů pouhých 73,8 procent stavu roku 2005. Podívejte se na příslušná data ČSÚ.

Vloni bylo prodáno asi 2,09 milionu zájezdů a například AČCKA ve své analýze tvrdí, že letos budou prodeje v podstatě stejné. Ovšem i tento dokument připouští, že ve skutečnosti poklesly vloni tržby CK o dvě až tři procenta a to vlivem toho, že klienti daleko více využívají nabídek First minute a Last minute. To ale ve skutečnosti znamená větší tlak na cash flow cestovních kanceláří a především u menších to vede k dlouhodobým stavům finanční tísně. Navíc je možné pochybovat o tom, že se podaří udržet prodej zájezdů na stejné úrovni, tedy nad dvěma miliony. Pravděpodobný se zdá být spíše pokles počtu prodaných zájezdů.

Je zde také vliv zvýšené daně z přidané hodnoty, která vzrostla o jedno procento, ale je velmi diskutabilní, nakolik tuto změnu budou moci kanceláře přenést na klienty, neboť konkurence v oboru cestovního ruchu je velmi vysoká.

Růst cen je navíc limitován i zahraniční konkurencí, protože především velké německé kanceláře zaznamenávají vyšší zájem českých klientů o jejich služby.

Nelze pominout ani faktor přesunu poptávky stále více do segmentu zájezdů uskutečnitelných buď po vlastní ose, nebo autobusem, tedy trend trávit dovolenou v zeměpisně bližších destinacích. I zde lze očekávat pokračování vývoje, což znamená tlak na snižování obratu cestovních kanceláří. V takovém případě však – i když marže zůstane stejná – klesá obrat cestovní kanceláře a tedy efektivita její činnosti.

Z těchto důvodů je rozumné předpokládat v letošním roce zvýšení počtu krachů cestovních kanceláří. Těžko věštit z křišťálové koule,  ale odhad, že jich zřejmě nebude méně než deset, nemusí být daleko od pravdy.