Jak na pojištění majetku?

Jak vyzrát na pojišťovny, které vědí, jak slovíčkařit a jak si najít něco, kvůli čemu vám pojistku nevyplatit? Majetek je ohrožen neustále, a pokud nechcete, aby se stala nějaká přírodní nebo i lidská katastrofa, jediná cesta, jak svůj majetek stoprocentně ochránit, je žádný nevlastnit.

Abychom vám ale alespoň mírně pomohli, sepsali jsme zde nejčastější chytáky, které pojišťovny ve svých smlouvách ukrývají.

Nemovitost nemusí být domácnost

  • Domácnost – souhrn veškerých movitých tedy hmatatelných a přemístitelných věcí, které lze z domu odnést. To znamená elektronika, skříně, vybavení, nábytek, postele a podobně.
  • Nemovitost – co odnést nemůžete; podlahy, zdi, střecha, ale také bazén zalitý v zemi a jeho kryt, případně komín a sklep.
  • Pakliže máte rodinný dům či vilu – hodí se si pojistit oboje. Například pro případ, že nastane pohroma a vám s domu nezůstane vůbec nic, exteriér i interiér totálně zničený nebo markantně poškozený. Například při vichřici nebo povodni či záplavě, případně při požáru. V tomto případě byste od pojišťovny dostali přibližně dva miliony korun na stavbu nového domu.
  • Pakliže hospodaříte v bytě – je logické pojistit si domácnost. Dům jako takový, ať už se jedná o panelový dům nebo činžovní či bytovku, zaplatíte společně jako společenství vlastníků případně družstevníků, nájemníků a tak podobně. Vznikne-li tedy škoda na celém panelovém nebo činžovním domě, pojistka půjde na dům jako takový z pojištění, které uzavřeli všichni nájemníci společně.

Záplava či povodeň?

Jedná se skutečně o dva pojmy, které pojišťovna ani za nic nezaměňuje.

  • Povodeň – když se váš dům nachází blízko vody, která se při povodni vylije z břehů, ať už jde o vodní nádrž, řeku nebo třeba jezero.
  • Záplava – průtrže mračen, nekonečné provazce deště, které zvednou třeba zemní vody, a ty potom klesnou.

Nejlépe je pojistit se proti obojímu.

Jak se pojistit proti přírodním živlům

Jak se vyhnout chybám při pojišťování se proti živlům? Na živelné pohromy se letos soustředí i Česká asociace pojišťoven se svou informativní kampaní. Jaké jsou rady pro různé pojištění proti živlům? Připravili jsme pro vás menší přehled.

Jak vypadá žebříček nejčastějších a největších škod na majetku podle přírodních katastrof?

  • 1. Povodeň (38 procent)
  • 2. Vichřice (26 procent)
  • 3. Krupobití (12 procent)
  • 4. Sníh a námraza (11 procent)
  • 5. Úder blesku (9 procent)
  • 6. Požár (5 procent)

Vichřice, objevující se v zimních měsících náhodně po celém území, jsou nejničivější – nejvíce jich bývá na Moravě.

  • Průměrná škoda na škodách způsobených vichřicí je asi třicet tisíc korun.
  • Orkán Kyrill, který před lety zasáhl Moravu, a sebou nechal průměrně asi 25 tisíc korun škody.
  • Avšak celkem se sešlo na 75 tisíc pojistných událostí.

Letní vichřice bývají zpravidla spojené s bouřemi, blesky, eventuálně s krupobitím nebo se záplavami. Škody způsobené živlem krupobití jsou v průměru padesát tisíc korun.

Nejčastější škody

  • Nejohroženější jsou střechy, které jsou náchylné jak na kroupy, tak na pád stromu, nebo například na potrhané elektrické vedení, zasažení bleskem a podobně.
  • Stejně ohrožené jsou sklepy, které bývají zatopené. Dále jsou to rozbité skleníky, polámané altány a pergoly, ale také zničená zastřešení bazénů nebo rozbitá skla.

Riziko pouze základního pojištění

Základní varianta pojištění bydlení zahrnuje krupobití, vichřice, úder blesku a požáry. Avšak pokud vlastníte drahou elektroniku, není na škodu se připojistit proti přepětí. Úder blesku by mohl poškodit veškerou elektroniku zapojenou do sítě, od ledniček až po mobilní telefony, jejichž napájecí zdroje jsou úderem blesku, respektive přepětím v síti bleskem způsobené, zničeny.