Novela spíchnutá horkou jehlou špatný zákon nenapraví
Navzdory slibům Ministerstva pro místní rozvoj, že nový zákon o podnikání v cestovním ruchu stihne projít příslušným schválením ještě před letošní letní turistickou sezónou, nadále platí mnohokrát kritizovaný zákon starý a turisté na něj stále doplácejí.
Ani tak ale není jisté, že po schválení avizované novely na tom budou zákazníci cestovních kanceláří lépe.
Opožděná novela zákona č. 159/1999 Sb. o podnikání v cestovním ruchu prošla nedávno prvním čtením v poslanecké sněmovně a k dalšímu projednávání se sem vrátí v září. Od počátku k ní však mají zásadní výhrady jak zástupci cestovních kanceláří, tak pojišťovny.
Podívejme se dnes na novelu pohledem cestovek. Hlavní změna, s níž mají problém, je ustanovení pojistných limitů. Podle stávající právní úpravy nesmí být pojistné plnění CK menší než 30 % plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Novela navrhuje dva limity. Cestovky, které nabízejí zájezdy s leteckou a lodní dopravou by nesměly mít limit nižší než 4 000 000 Kč, ty, jež tuto dopravu nenabízejí, mají splnit limit 1 000 000 Kč za rok.
Lze chápat, ale nikoli tolerovat, že takový limit by mohl být pro malé CK likvidační. Velmi často je totiž jejich cash flow postaveno na penězích zákazníků, nikoli na vlastním kapitálu. Jak riskantní může být pro cestovatele svěřit své peníze takové cestovce, se již mnohokrát v minulosti ukázalo, příkladem je vloni zkrachovalá liberecká BG Travel.
České CK také často argumentují tím, že v jiných zemích není pojistný limit tak vysoký, například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je nižší i než stávajících 30 %. Co ovšem zástupci cestovek neuvádějí, je skutečnost, že cestovní kanceláře v těchto zemích nevybírají zálohu na zájezd vyšší než 15 – 20 % ceny zájezdu, zatímco u nás je běžné, že si malá cestovka řekne o zálohu na first minute zájezd ve výši 50 %. V zahraničí tak podstupují klienti cestovek nesrovnatelně menší riziko.
Dalším nedostatkem, na nějž poukazují zástupci asociací cestovních kanceláří, je skutečnost, že novela neupravuje jasně definici organizátora zájezdu. „Současný stav dává neskutečně široké pole pro to, aby vedle cestovních kanceláří, svázaných přísnými předpisy, mohly naprosto identické pobyty a cesty prodávat nejrůznější spolky, pro které neplatí prakticky žádné omezení a které nejspíš neplatí ani daně, jejichž jediným cílem je často pořádat zájezdy.
Stačí však tvrzení, že to nedělají podnikatelským způsobem, a podle české legislativy to zájezd není. Směrnice EU vychází z trochu jiné definice a její očekávaná revize jde v tomto směru ještě přísnějším směrem. Tady má Česká republika dluh, na který ACK ČR poukazuje od samého vzniku zákona o cestovním ruchu 159/1999 Sb. Bohužel stále marně,“ uvedl Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR) pro portál oPojisteni.cz.
Na portálu Krachy cestovek.cz jsme již popisovali několik případů spolků, které pořádají zájezdy bez příslušného živnostenského oprávnění. Tady by náprava mohla být jednoduchá i v rámci stávající legislativy. Pokud organizátor prohlásí, že zájezdy nepořádá za účelem zisku, pak by měly nastoupit kontrolní mechanismy finančních úřadů. Je ovšem jasné, že pokud by novela zákona o cestovním ruchu byla kvalitní, definovala by dobře i ty nejzákladnější pojmy – co je to zájezd a kdo ho smí prodávat.
K tématu nešťastné novely špatného zákona č. 159/1999 Sb. o podnikání v cestovním ruchu se v příštím článku vrátíme z pohledu pojišťoven, které nesou rizika povinného pojištění cestovních kanceláří pro případ jejich úpadku.
Publikováno: 23. 8. 2013
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
