Apple Watch by v budoucnu mohly sloužit jako nástroj pro řešení problémů s přejídáním

O tom, že Apple Watch nejsou pouze chytré hodinky se zaměřením na sportovní aktivity, dnes již není pochyb. Apple tento nositelný doplněk usilovně profiluje jakožto zdravotnickou pomůcku, což nově dokazuje zejména integrace elektrokardiogramu v modelové řadě Series 4. Využití Apple Watch je však mnohem širší a uvědomují si to i americké univerzity, které je používají jako testovací zařízení pro různé zdravotní problémy.

Jednou z nejnovějších medicínských iniciativ, s níž přišla Severokarolínská univerzita, je řešení syndromu přejídání, který je v anglicky mluvících zemích známý pod pojmem binge eating. Lidé s touto poruchou dokáží v poměrně krátké době zkonzumovat velké množství jídla, což následně může vést k závažným problémům jako například bulimii. Konkrétně ve Spojených státech je tento problém poměrně výrazný.

Fakulta medicíny této univerzity se rozhodla rozjet odborný projekt, od něhož si slibuje pochopení, proč se lidé přejídají, respektive co je k tomu vede a jak by celou záležitost mohli efektivně a bezbolestně řešit.

Nazvala jej jako BEGIN (Binge Eating Genetics Initiative) a Apple v této iniciativě hraje podstatnou roli. Účastníkům programu trpícím tímto problémem totiž poskytne Apple Watch, které mají sloužit jako primární nástroj k testování.

Cupertinská společnost se má na celém projektu podílet konkrétně zajištěním 1 000 kusů hodinek, které budou rozdány stejnému počtu účastníků. Těm budou sloužit zejména jako nástroj pro měření srdečního tepu ve fázích, kdy bude následovat ona „přejídací příhoda“.

Na základě ní pak odborný tým vyhodnotí, zdali tomuto momentu předcházely nějaké biologické změny, které se projevily ve skokových změnách tepu.

Nezbytnou součástí BEGIN má být také mobilní aplikace Recovery Record, do které budou účastníci digitálně zapisovat veškeré pocity a nálady, s nimiž se před a po (potažmo během) přejídacího záchvatu setkávali. Následně by se veškeré údaje (včetně těch z Apple Watch) měly odeslat doktorovi k vyhodnocení.

Co je to elektrokardiogram

Elektrokardiogram, zkráceně EKG, je jedním z nejčastěji používaných diagnostických nástrojů v oblasti kardiologie. Slouží k zaznamenání elektrické aktivity srdce během jednoho srdečního cyklu. Tato ativita je následně zobrazena v podobě grafu, který se nazývá elektrokardiografický záznam.

Proces získání EKG je poměrně jednoduchý a neinvazivní. Lékař, či speciálně vyškolený zdravotnický pracovník, připojí elektrody na různé části pacientova těla, a to obvykle na hrudníku, pažích a nohou. Tyto elektrody slouží k zachycení elektrických impulsů, které vytváří srdce během svého činnosti.

Elektrody jsou připojeny k EKG přístroji, který zaznamenává a zpracovává signály. Přístroj registruje malé elektrické změny na povrchu kůže, které jsou vyvolány srdečním svalstvem a souvisejícími strukturami. Tento záznam je poté analyzován lékařem, který může identifikovat různé abnormální srdeční rytmy a srdeční onemocnění.

Elektrokardiogram poskytuje cenné informace o funkci srdce. Při jeho čtení je nejdříve nutné zjistit srdeční frekvenci, tj. počet srdečních tepů za minutu. Normální srdeční frekvence u dospělých se pohybuje mezi 60 a 100 tepy za minutu. Poté se hodnotí srdeční rytmus, který by měl být pravidelný. Pokud jsou přítomny nějaké nepravidelnosti, může to naznačovat srdeční arytmie.

Dalším důležitým ukazatelem na elektrokardiogramu je srdeční osa. Pomocí této informace lékař posoudí, zda se elektrická aktivita srdce pohybuje v normálních mantinelech. Dalšími hodnotami, které jsou na EKG sledovány, jsou P vlna, QRS komplex a T vlna. Tyto signály poskytují informace o různých fázích srdečního cyklu.

Elektrokardiogram je důležitým nástrojem pro diagnostiku srdečních poruch. Může pomoci při identifikaci srdečních záchvatů, arytmie, srdečního selhání, koronárních chorob nebo zánětlivých onemocnění srdečního svalu. Díky EKG je také možné sledovat účinnost léků a léčebných postupů a monitorovat stav srdce při fyziologických testech.

Elektrokardiogram je také významný pro prevenci srdečních onemocnění. Pravidelným prováděním EKG je možné odhalit rizikové faktory a předcházet vzniku srdečních problémů.

Je třeba si uvědomit, že elektrokardiogram je jen jedním z nástrojů v diagnostickém procesu a nelze na něm samotném založit definitivní diagnózu. Je však nedílnou součástí vyšetření srdce a poskytuje cenné informace lékaři. Při interpretaci EKG výsledků se vždy musí zohlednit i další klinické a laboratorní důkazy.

V současné době existuje i možnost provádět EKG monitorování pomocí přenosných zařízení, které umožňují pacientům sledovat svou srdeční aktivitu doma nebo v běžném prostředí. Tyto přístroje jsou obzvláště užitečné při detekci příležitostných srdečních symptomů, které by jinak mohly uniknout běžným EKG vyšetřením.

Celkově lze tedy říci, že elektrokardiogram je neocenitelným diagnostickým nástrojem v oblasti kardiologie. Pomáhá lékařům detekovat a monitorovat srdeční abnormality, ať už jsou to arytmie, srdeční onemocnění nebo jiné srdeční problémy. Pravidelné provádění EKG může hrají klíčovou roli při prevenci srdečních onemocnění a včasné diagnóze jejich příznaků.

Problémy příjmu potravy

Problémy s příjmem potravy jsou stále častější, a to nejen u dospělých, ale i u mladší generace. Trpět mohou jak ženy, tak muži, a to v různých věkových kategoriích. Jedná se o závažnou zdravotní poruchu, která může mít vážné dopady na fyzické i psychické zdraví postižených jedinců.

Jedním z hlavních problémů spojených s příjmem potravy je anorexie nervosa. Tato porucha se vyznačuje odmítáním jídla a vyvoláváním umělého hladu. Lidé trpící touto poruchou mají zkreslenou představu o svém těle a nerealistický strach z přibírání na váze.

Lidé se často cítí tlustí, přestože mají mnohdy podváhou. Důsledkem anorexie může být vážné vyčerpání těla, nedostatek živin a vitamínů, oslabený imunitní systém a poruchy menstruačního cyklu u žen.

Dalším problémem spojeným s příjmem potravy je bulimie nervosa. Tato porucha je charakterizována cyklem přejídání se, které je následováno čištěním organismu, buď zvracením nebo užíváním projímadel. Lidé trpící bulimií se obvykle cítí bezmocní a ztracení kontroly nad svým příjmem potravy.

Tato porucha může mít negativní vliv na zuby a začít vést k dalším zdravotním problémům, jako jsou poruchy elektrolytů a poruchy srdeční rytmu.

Další problém spojený s příjmem potravy je tzv. poruchy přejídání. Lidé s tímto problémem mají často epizody přejídání se bez kontroly, během kterých snědí velké množství jídla. Poté se cítí provinile a místo zvracení se utápí v pocitu viny a nekonečného cyklu přejídání se. Tato porucha může vést k obezitě a souvisejícím zdravotním problémům, jako je diabetes typu 2, vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění.

Příčiny těchto poruch jsou často složité a zahrnují genetické faktory, psychologické problémy a sociální tlaky. Nízké sebevědomí, strach z odmítnutí a nedostatek úspěchu mohou hrát roli při vzniku těchto poruch. Také médií a společenský tlak na ideál krásy a tenkého těla může přispět k vývoji problémů s příjmem potravy.

Je důležité, aby lidé s těmito problémy vyhledali odbornou pomoc. Psychologové, psychiatři a nutriční specialisté mohou pomoci identifikovat příčiny a nabídnout vhodnou terapii. Terapie zahrnuje často kognitivně-behaviorální terapii, která pomůže změnit myšlenkové vzorce a chování spojené s příjmem potravy.

Prevence je také klíčová. Edukace o zdravém stravování, sebekontrole a přijetí může pomoci snížit riziko vzniku těchto poruch. Důležité je také podporovat pozitivní vztah k tělu a propagovat rozmanitost tělesných typů.

Problémy s příjmem potravy jsou vážnými zdravotními problémy, které postihují mnoho lidí. Je důležité, abychom se jako společnost zaměřili na osvětu, prevenci a pomoc při těchto poruchách. Pouze tak můžeme předejít vážným důsledkům a pomoci těm, kteří s těmito problémy bojují.

Historie onemocnění

Problémy s příjmem potravy jsou známé po celou historii lidstva. Ovšem až v posledních desetiletích se těmto problémům začíná věnovat větší pozornost a porozumění.

První zmínky o poruchách příjmu potravy sahají až do antického Řecka. Aristoteles se velmi zajímal o vztah mezi duševním a fyzickým zdravím a popsal případy, kdy se někteří lidé omezují na jídle jako způsob pročištění mysli.

Podobné zkušenosti byly také nalezeny v jiných antických a raně křesťanských textech, které zmiňují půst jako cestu k duchovnímu růstu.

Další významnou etapou v historii problémů příjmu potravy bylo 19. století, kdy byly poprvé popsány klinické příznaky anorexie nervosy. Tato porucha byla tehdy nazývána nervovým hladověním a mnoho lékařů se domnívalo, že je výsledkem psychických problémů.

Na začátku 20. století byly popsány také první případy bulimie nervosy.

Ve 20. století se začala objevovat také problémy s příjmem potravy u mužů, které byly dříve považovány za ženský problém. Byl vytvořen diagnostický manuál, který umožňuje lékařům a psychologům identifikovat a diagnostikovat poruchy příjmu potravy, jako je anorexie nervosa, bulimie nervosa a poruchy přejídání. Tento manuál se nazývá Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM).

V posledních desetiletích se problematika poruch příjmu potravy stala stále více viditelnou a diskutovanou veřejnou záležitostí. Média hrají důležitou roli při informování o těchto problémech a snaze o osvětu. Zároveň se zlepšila dostupnost odborné pomoci a podpora pro jedince trpícími poruchami příjmu potravy.

Problémy příjmu potravy jsou komplexní záležitostí, která zahrnuje různé biologické, psychologické a sociální faktory. Příčiny těchto poruch mohou být různé, včetně genetické predispozice, nízkého sebevědomí, problémů s obrazem vlastního těla a tlaku společnosti na dosažení ideálního vzhledu.

Je důležité si uvědomit, že poruchy příjmu potravy nejsou pouze odrazem povrchních estetických ideálů, ale jsou vážnými duševními poruchami, které mohou mít vážné důsledky na fyzické a duševní zdraví postižených jedinců. Proto je důležité si poruchy příjmu potravy nebagatelizovat a poskytovat potřebnou podporu, porozumění a odbornou pomoc.