Dar v dědictví – jak započíst

Dědictví s sebou přináší mnohé zmatky, nejasnosti či křivdy mezi pozůstalými, kdy má jeden pocit, že dostává méně než druhý. Do dědictví lze započítat i dary, které byly uskutečněny za života zůstavitele. Jak to probíhá?

Modelový příklad: Mužova matka za svého života převedla formou darovací smlouvy rodinný dům na mužova bratra. V domě si nechala zřídit věcné břemeno. Muž žádnou nemovitost neobdržel. Myslí si, že je jeho bratr zvýhodněn. Známý mu řekl, že může požádat, aby tento dar byl započten do dědictví.

Muž se cítí ukřivděný, protože mu maminka nic nedarovala a bratrovi ano. Maminka má právo za svého života nakládat se svým vlastním majetkem, jak uzná za vhodné. Svůj majetek tedy může převést na kohokoliv, tedy i výhradně na jednoho ze synů. Je to jejím právem, které nepodléhá ničímu souhlasu.

Započtení daru na dědický podíl

Známý měl zřejmě na mysli tzv. započtení daru na dědický podíl. Do dědického řízení po mamince může být započtena hodnota daru, který obdržel mužův bratr. Smyslem tohoto započtení je vyvážit případné nerovnosti v množství majetku nabytého od zůstavitele. Předmětem tohoto započtení mohou být ty dary, které obdržel dědic (bratr) ještě za maminčina života bezplatně a nad rámec běžných darů.

To, jaké dary jsou neobvyklé a nad rámec, však není v zákoně přímo stanoveno. Obvyklost darování je třeba posuzovat individuálně, a to vzhledem k majetkovým poměrům dárce. Pokud dojde k dědění ze zákona, soud provede započtení z úřední povinnosti.

Ne vždy má však soud možnost si zjistit, že došlo k darování, proto má muž možnost na toto upozornit a započtení daru navrhnout. Započítávají se dary všech dědiců.

Započtení na povinný díl specifikuje Občanský zákoník, zejména v § 1660. Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic (dítě zemřelého) z pozůstalosti skutečně nabyl. Na povinný díl se započte i to, co potomek od rodiče bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí. Při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním.

Hodnota daru

Pokud bude bratrova nemovitost do dědictví započtena, bude se počítat hodnota daru, která platila v okamžiku jeho darování. Hodnota daru se pak připočte k čisté hodnotě dědictví. Tato celková hodnota dědictví se vydělí počty dědiců. Takto lze vypočítat, kolik by měl který dědic dostat a jak vysoký podíl na domě získat.

Podíl toho dědice, který obdržel dar, se sníží o hodnotu daru, kterou již za života od zůstavitele obdržel. Tím dojde ke snížení bratrova dědického podílu. Při dědění ze závěti se započtení provede tehdy, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz, nebo pokud by obdarovaný dědic byl proti jinému dědici (neopomenutelnému potomkovi) znevýhodněn.