Dědictví – jak upravit závěť, aby děti nedědily

V některých případech se může stát, že seniory jejich děti nenavštěvují a nestarají se o ně. Senioři tak musí využít pomoci známých nebo sousedů. V takovém případě je možné upravit závěť, aby děti nedědily, když se o seniory nestarají. Jak to učinit? 

S účinností nového občanského zákoníku je možné dědictví nabýt na základě tří dědických titulů, a to závětí, děděním ze zákona a také dědickou smlouvou. Mnohdy se tím vyřeší budoucí rodinné problémy.

Závěť může člověk sepsat vlastní rukou, zřídit ji v jiné písemné formě za účasti svědků, nebo ji zřídit ve formě notářského zápisu.

Vlastnoruční závěť musí být celá napsaná vlastní rukou zůstavitele a podepsána. Nově není podmínkou, aby bylo v závěti uvedeno konkrétní datum. Ze závěti však musí být patrné, kdy byla sepsána. Nic však nebrání tomu, aby se konkrétní datum (den, měsíc a rok) pořízení závěti uvedlo.

Bude-li se psát závěť například na počítači či psacím stroji, je nutné, aby ji podepsal člověk vlastní rukou a před dvěma svědky současně přítomnými prohlásit, že listina obsahuje poslední vůli. Za určitých podmínek je nutné sepsat závěť před třemi svědky.

Rovněž se také se sepsáním závěti lze obrátit na notáře. Novinkou v rámci dědických titulů je dědická smlouva. Je to dohoda, která musí být sepsaná u notáře. Tato dědická smlouva se sepisuje ještě za života zůstavitele s dědici. Předmětem dědické smlouvy jsou pouze ¾ pozůstalosti, ¼ pozůstalosti musí zůstat volná. Tato smlouva má přednost před závětí a před zákonnými dědickými posloupnostmi.

Se sousedkou tedy lze sepsat i dědickou smlouvu a zbývající ¼ pozůstalosti lze odkázat v závěti. Je ale třeba upozornit, že zletilé děti jsou nepominutelní dědicové, kterým ze zákona náleží povinný díl ve výši ¼ zákonného dědického podílu, pokud zde není důvod pro jejich vydědění, nebo se nejedná o nezpůsobilého dědice.

Pokud by se nesepsala závěť ve prospěch sousedky, ani dědickou smlouvu se sousedkou, přišla by na řadu varianta dědění ze zákona, kde by dědily v prvé řadě děti. Bylo by proto vhodné se obrátit na notáře, probrat s ním situaci a zvolit nejvhodnější formu řešení tak, aby byla vůle splněna co nejlépe.

Dědictví ze závěti – obecně 

Dědictví ze závěti je proces, při kterém se majetek nebo vlastnictví fyzické osoby po její smrti převádí na její dědice. Dědictví ze závěti se řídí zákony státu, v němž měl dotyčný v době smrti bydliště. Ve většině případů se dědění ze závěti řídí zákony o dědění ze zákona, které určují, jak má být rozdělen majetek jednotlivce v případě, že nezanechal platnou závěť.

Proces dědění ze závěti začíná sepsáním platné závěti, která musí být podepsána za přítomnosti svědků a notářsky ověřena. V závěti musí být jasně vyjádřena vůle jednotlivce týkající se rozdělení jeho majetku, včetně určení oprávněných osob. Po sepsání závěti musí jednotlivec zajistit, aby byla řádně uložena u notáře. Po smrti fyzické osoby notář závěť přezkoumá a určí její platnost. Pokud je závěť považována za platnou, bude použita k určení způsobu rozdělení majetku jednotlivce.

Dědictví ze závěti je složitý proces, který se řídí státními zákony. Je důležité, aby jednotlivci rozuměli zákonům, které se vztahují na jejich situaci, a aby zajistili, že jejich přání ohledně rozdělení majetku budou řádně zdokumentována v platné závěti.