Problém se sousedem – postup, zkušenosti

Sousedské vztahy bývají mnohdy jedněmi z nejnapjatějších. Zejména pokud se znepřátelené tábory nemohou rozumně dohodnout. Jak řešit situaci, pokud chování jednoho z nich narušuje život a omezuje klid druhé strany?

Modelový příklad: Rodina má problémy se sousedem. Situace se vyhrotila natolik, že by to chtěli konečně nějak řešit. Rodina má postavený dům kousek od hranice sousedního pozemku. Soused tam má zahradu. Přímo před jejich okny si soused před pár lety zasadil stromy, které jsou již nyní tak vysoké, že rodině stíní výhled z obýváku.

Skoro do domu nesvítí sluníčko, nemluvě o nepořádku na podzim, když padá listí. Snažili se sousedovi domluvit, ovšem nedá si říct. Nijak se soused o stromy nestará, neseřezává je a rodině to už opravdu vadí.

Sousedské vztahy a zákon

Sousedské vztahy jsou řešeny v § 1013 občanského zákoníku 89/2012 Sb., který říká, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda. Obecným omezením každého vlastnického práva je tedy jeho povinnost nerušit vlastnictví někoho jiného. Obrazně řečeno – svoboda jednoho končí právě tam, kde začíná svoboda toho druhého. Ne vše však lze považovat za obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.

Odstraňování větví přesahujících na cizí pozemek

Zákon dále v § 1016 umožňuje, aby rodina jako vlastník i bez souhlasu souseda mohla sama za určitých předpokladů šetrnosti a vhodnosti roční doby odstraňovat kořeny nebo větve stromu přesahující na její pozemek, působí-li jí to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu.

Rodině také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. To by mohlo problém stínění a spadu listí alespoň částečně vyřešit. Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

Má-li pro to rodina jako vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je soused odstranil.

Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry platí jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru. To neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný.

Sousedovi lze nejdříve zaslat doporučený dopis, kde jej rodina vyzve k nápravě situace. Pokud však ani toto nepomůže, je poslední možností věc řešit soudní cestou, a to sousedskou žalobou. Soudní řízení však může být zdlouhavé, proto právě dohoda je tím nejlepším řešením situace. Sousedské vztahy bývají složité a vždy je nejlepší řešit spor dohodou, či se o ni alespoň pokusit.