Volte Unii liberálních demokratů

Vážení a drazí, milí spoluobčané,
zítra a pozítří máte ve svých rukou demokracii! Evropské volby, které se u nás konají ve dnech 11. a 12. června, mají historický charakter hned z několika důvodů. Poprvé hlasujeme jako občané Evropské unie, poprvé máme šanci ovlivňovat novodobé evropské dějiny, poprvé také nepřímo rozhodneme o tom, jakým směrem se bude ubírat budoucnost Evropy jako celku.

Chtěl bych vám se vší vážností říct, abyste k volbám především šli. Pokud to neuděláte, půjdou k nim jiní, a jak známo, potom nám budou na krátký čas vládnout. Ano, i v Evropě se bude v následujících dvou dnech rozhodovat, zda zvolíme Evropu svobodných iniciativních a zodpovědných občanů, nebo posílíme síly, které mají v programu omezené sobecké a často zejména své vlastní zájmy.

Volte, prosím, číslo 23! Kandidátka Unie liberálních demokratů vzešla z velmi těžkých a náročných diskusí mezi čtyřmi subjekty: vedle Cesty změny jsme společně s Liberální reformní stranou, Občanskou demokratickou aliancí a Unií svobody-Demokratickou unií položili základy nového projektu. Tato uskupení dala na první místo myšlenku! Společně jsme se rozhodli spojit síly, abychom i v budoucnu mohli vytvořit alternativu vůči současným politickým silám. Jde o alternativu liberální, tedy svobodomyslnou, jednoznačně proevropskou, otevřenou těm, kteří mají odvahu vidět dál. Jako jediní se hlásíme k liberální frakci a k politice strany evropských liberálů, demokratů a reformistů – ELDR, třetí nejsilnější skupině, která má v Evropě obrovské šance růstu.

Za Cestu změny, kterou jsem v říjnu 2001 spoluzakládal, kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátce Unie liberálních demokratů celkem 6 lidí. Mám tu čest upozornit na spisovatelku Terezu Brdečkovou, která je na 5. místě. Je to velmi chytrá a vzdělaná dáma, jak jsem se mohl osobně přesvědčit – před několika dny vydala další ze svých brilantních knih, Učitele dějepisu v nakladatelství Argo, mám ji právě položenu na nočním stolku. Doktor Martin Jan Stránský je dávný přítel, kandiduje na 10. místě. Vím, že jeho rodina vždy měla na mysli jen blaho této země, on je myslím jejich hodnotným a kvalitním nástupcem. Vždy si to uvědomím, když navštívím jeho klub na Národní č. 11, kde si i o půlnoci můžete dát – třeba smažený řízek i s kyselou okurkou! Na 14. místě kandiduje naše mluvčí Kateřina Poslední. V polovině minulého měsíce přivedla na svět již druhého syna: v okamžiku narození vážil 5.85 kg a měřil 52 cm; dnes už to je jistě kluk jako buk! Kateřina je žena která je nejen přirozeně přitažlivá, ale i vzdělaná. Již dnes vím, že Kateřina je budoucností této země. 

Velmi jsem stál o to, aby se na naší společné kandidátce objevili další lidé, pro které je liberalismus přirozeným prostorem. Na 30. místě najdete docenta Petra Matějů. Udivuje vás to? Mne ne. S Petrem jsme zažili minulé roky dobré i zlé a rozumím tomu, že nechtěl být příliš na očích. Jeho kandidatura je z rodu rytířských. Publicista Josef Brož, předseda Sdružení „Děkujeme, odejděte!“, na 31. místě také chvíli váhal. Jsem rád, že stojí o stupínek přede mnou. Kandidátku Unie liberálních demokratů uzavírám sám. To proto, aby lidé, kteří mne znají, věděli, že mám zájem o obnovu české politiky; já neutíkám, nevzdávám se, ani nepláču. Budu vždy připraven pokusit se nabídnout své jméno a své síly ke společné věci.

Je to kandidátka velkorysá. Někteří říkají, že není dost viditelná. Ale – prosím vás! Copak senátorka Helena Rögnerová, která je na 1. místě, není vidět? Kdysi zvítězila s převahou hned v prvním kole v obvodu, který patřil její favorizované sokyni. Předsedkyně Občanské demokratické aliance Jiřina Nováková je žena na svém místě, její 3. místo, a reálná možnost, že nás bude zastupovat v Evropském parlamentu, patří k dobrým zprávám. Mohu zde říci, že jsem si vždy považoval, že mohu být politickým partnerem této noblesní dámě, která vždy dodržela své slovo. Pastor Svatopluk Karásek hned na 4. místě je důkazem, že lidé konfese nejsou jenom uzavření tajnůstkáři, jak si někdo myslí. Pan Karásek vždy dokázal říct, co si myslí. Bude to jistě dělat v Bruselu i ve Štrasburku. Předseda poslaneckého klubu Unie svobody Karel Kühnl je výjimečný, jako jeden z mála nynějších politiků má za sebou významné zkušenosti na diplomatickém poli; z jeho vystupování a jednání je to znát. Dokáže sloučit systematičnost s citlivostí pro dílčí témata. Pan Kühnl je již nyní samozřejmý Evropan, číslo 7. na této kandidátce je první šťastné.

Co mám říci o vlastním bratranci? Karel Schwarzenberg stojí na 11. místě. Kdysi jsem prohlásil, že v jednom lese nemohou běhat dva jeleni. A vidíte, jsme společně na jedné kandidátce! Jenom Karel ovšem ví, proč má místo čísla 1 či 2 hned dvě jedničky: tedy číslo 11. Snad, že mu jedna cifra nebyla dosti? Druhé šťastné číslo, tentokrát 13, má předseda Liberální reformní strany Milan Hamerský. Znám ho dobře z posledních jednání koordinační rady, a musím říct, že se mu vždy podaří rychleji představit myšlenku, na kterou právě ve skrytu duše myslím. Je to pozoruhodně erudovaný mladý muž, bez něho by neexistoval nejen Institut Karla Havlíčka Borovského, ale ani jeden z významných pilířů toho, čemu se říká „prospektiva“. Pan Hamerský vidí dál, jeho postřehů jsem si vždy vážil.

Kdo chce, vidí dál, kdo má odvahu, bude u věcí příštích. Výzkumné agentury nás v posledních dnech přesvědčovaly, že vědí lépe, než my, občané, jak volby dopadnou. Občané, kteří půjdete k těmto volbám, věnujte, prosím, čas na to, abyste si správně přečetli jména a kandidátní listiny. Žádné výzkumy za vás nerozhodnou, jak se rozhodnete jenom vy  sami. Nemusím jistě našim voličům a sympatizantům připomínat, že mají volit podle vlastního svědomí.

Přeji vám všem, i sám sobě, abychom v evropských volbách nalezli projev naší společné politické vůle. V Evropské unii, která vznikla před 50. lety jako velkorysý projekt, máme šanci být iniciativní. Spoléhejme na vlastní tvůrčí schopnosti.

Věřte mi, i politika může být jiná! Musíme ale sami chtít změny dosáhnout!

V úctě váš

Jiří LOBKOWICZ, předseda Cesty změny