Prezident se ve stoje opřel do vlády, Češi se bojí Evropské unie

Naživo. Když kluci na Hradě přemýšleli, jaká fotografie jejich prezidenta by byla nejlepší, přišli na to, že „na stojáka“ to bude vypadat velmi dobře. Trefili se. Prezident Václav Klaus v dnešní Mladé frontě Dnes vypadá sice jako figurína z vosku (i se ztuhlým úsměvem), zato jí list, který na to poslal i svého fotografa Davida Neffa, uveřejňuje ve velikosti téměř na celou stránku: výška celých 19,9 centimetrů! Že by kluci na Hradě věděli, jak nakoupit akcie? Že by koupili akcie?

Velikost fotografie, pro kterou se Mladá fronta Dnes rozhodla, kontrastuje s konkurenčními listy, kde Klaus nepřesahuje 18 centimetrů (Právo), standardní výšku tentokrát zvolily i Lidové noviny (16 cm), Hospodářské noviny Klause zmenšily na velikost nejmenší ze všech (13,9 cm).

Také základní sdělení v titulku je při srovnání zajímavé. „Prezident se opřel do vlády“ oznamuje palcový titulek Mladé fronty Dnes, k němuž navíc editoři dodali ještě dva tučné nadtitulky. „Klaus si neodepřel varování před Evropou“, zdůrazňuje Právo a v podtitulku dodává: „Svůj první novoroční projev přednesl vestoje“. A naživo – což se ze stránek pozná už hůř.

TIP: Jak funguje konsolidace nebankovních půjček a jak na splacení najít nejlépe placenou práci?

Lidové noviny píší v hlavním titulku: „Rok 2004 odstartoval utahováním opaků“ (ne, ne, to není o Klausovi, ale o zvyšování cen za telefon, alkohol a benzin) – Klause mají v pravém dvojáku s titulkem: „Klausův projev: živě a vestoje“. V zásadě stejné zalomení zvolily i Hospodářské noviny, které ale do titulku daly sdělení: „Klaus: Buďte sebevědomí“.

Ani ryba, ani rak

A co vlastně Klaus tak zajímavého, kromě toho, že byl „na stojáka“, řekl? Čtenáři všech hlavních listů to mohou posoudit sami: nikdo na kompletní zveřejnění projevu nezapomněl – Právo ho dokonce umístilo hned na zpravodajskou třetí stránku! Mladá fronta Dnes udělala z projevů své téma také na straně 3 (text projevu ale na straně A/7).

Na „břichu“ stránky 3 zástupce šéfredaktora Viliam Buchert píše v titulku: „Krátký, jasný, bez zbytečných obezliček“; sloupek dává prostor pro názory pěti osobností (tři politici: Kalousek, Mareš, Ransdorf a dva občané: Šabatová a Klener), dole na „podvalu“ je vzpomínka na první novoroční projev Václava Havla i s čerstvým novoročním přípitkem na ČT 31. prosince 2003.

Hlavní komentář listu je ale střízlivější. „Forma revoluční, obsah nic mimořádného. Takový byl první novoroční projev Václava Klause,“ píše Martin Komárek. A vzápětí, jakoby se lekl, že byl příliš příkrý, dodává: „Jestliže říkám, že obsahově nebyl projev ničím mimořádný, lze ho brát i jako pochvalu: vskutku v něm nebylo nic mimo řád, nic proti řádu. Byl státnicky uměřený, civilní a civilizovaný.“

Také sloupkař Lidových novin Miloš Čermák marně hledal hlavní myšlenku, která by zarezonovala z Klausova projevu ve stoje. „Jak se včera ukázalo, jeho promluva se nakonec bez zásadních myšlenek obešla,“ píše ve sloupku „Ani ryba, ani rak“.

Rovněž sloupkař Práva Pavel Verner podotýká, že tímto nekonfliktním projevem buduje Klaus svou všelidovou popularitu, v níž chce excelovat. „Podle včerejší Klausovy premiéry je možné usuzovat, že novoroční projevy nového prezidenta budou standardnější, ba sterilnější,“ píše ve sloupku „Klaus  poprvé“. Komentář Patricie Polanské v Hospodářských novinách začíná jedním slovem: „Předvídatelný.“ Komentátorka připomíná, že lze v jeho projevu, který byl „co do témat, důrazů i dikce“ předvídatelný, „dvě takřka podprahové informace“.

Minulost je odbytá (ta předlistopadová), budoucnost je nabitá (ta evropská), shrnuji teze, které komentátorka věrna „míře pochybností“ svého listu formuluje opatrněji.

Akcent protievropský, který zazněl v Klausově projevu nejsilněji přesto právě Polanská vidí jako „přípravu půdy pro další debatu o evropské ústavě“, ne-li samozřejmě další pokus „přiložit polínko proevropské vládní koalici“ (sama úvahu poté relativizuje, hlavní akcent je ale tu).

Ačkoliv se prezident snažil popsat loňský rok 2003 jako něco naprosto „ne-mimořádného“, dočkal se od premiéra Vladimíra Špidly hned téhož dne na TV Nova velmi dobré repliky, kterou přinášejí dnešní české noviny. „Prezident se vyjádřil, že tento rok nebyl ničím mimořádný. Ano, z mnoha hledisek šlo o normální rok, ale na druhé straně se v referendu rozhodlo o vstupu do Evropské unie,“ citují Lidové noviny na straně 2 Špidlovu poznámku.

Od ní se odpíchl redaktor českého vysílání BBC Petr Fischer, který pro Lidové noviny připravil v tomto duchu komentář s názvem: „Obyčejný neobyčejný rok“. Podle Fischera byla nejzajímavější na Klausově projevu „státní myšlenka“. „Prezidentova státní idea se rýsuje v mezerách prezidentových slov a je velmi originálním přetvořením Masarykovy maximy – Nebát se a nekrást. Nebát se zůstává, je nadto posíleno důrazem na sebevědomí vyrůstající z hrdosti na úspěchy, méně už z promýšlení nezdarů, jež jsou spíše vytěsňovány,“ píše.

No, skoro by se chtělo říct, že Klausovo heslo je přeci již dávno známé: „Neboj se krást!“ To ale Fischer napsat nemůže a nechce. Raději proto filozoficky míní: „V krajině prezidentovy státní ideje se ono nekrást nevykresluje. Můžeme se jen dohadovat proč: Chybí už v podstatě této ideje? Je skryto ze strachu z moralizování? Nehodí se už do tohoto světa? Nebo je to tím, že dosud nebyl čas na jeho rozpracování?“ Jak dlouho ten čas potrvá, záleží úměrně na délce imunity prezidenta Václava Klause, dodejme…

Strach z Evropské unie

Hospodářské noviny ale samy odpovídají ve svém hlavním textu na to, proč má Klaus důvod být spokojený. „Čím je unie blíže, tím víc se Češi bojí“, píší noviny a připomínají výzkum agentury CVVM, která toto odhalení přináší. „Polovina lidí si myslí, že se bude mít hůř, a důvodem je to, co sami schválili v referendu – květnový vstup do Evropské unie,“ píše novinář Petr Holub. Pod textem je k vidění grafika, která specifikuje obavy hned při mrknutí oka. Češi mají nejvíc strach z růstu cen (43%), ztráty zaměstnání (19%), něčeho jiného (12%), teprve potom až zločinu (7%) nebo snad teroristického útoku (3%); strach z pádu vlády (při známém české škodolibí povaze) nemá skoro nikdo: 1%.

List ale čtenáře uklidňuje, když s odkazem na Ministerstvo financí píše, že inflace nepřekročí 3% a mzdy by měly dokonce „pokračovat v trvalém růstu okolo pěti procent“. List cituje také Josefa Pöschla z Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské vztahy (WIIW), který růst cen zpochybňuje; na straně 4 potom ještě k tomuto problému oznamuje půvabná vídeňská socioložka Barbara Tóth jasně: „Sbírat body na protievropských postojích je laciné“.

Takže, milí občané, nebojte se, nekraďte: to ostatní už půjde samo! A těšte se: Příští rok prý bude Klaus při projevu na zádech… nebo na bříšku?