Čínská média chválí Apple. Smazání aplikace pro vyhnutí se policii je prý chytrý tah

Apple v minulosti z App Storu odstranil aplikaci, která obsahuje mapu Hongkongu s živým přehledem o pozici místních policejních složek. Stalo se tak po silné kritice čínského státního média a otázkou je, jestli náhodou. Každopádně to není poprvé a nejspíš ani naposledy, co velká americká firma ustupuje místnímu nedemokratickému režimu. Při natáčení pořadů pro Apple TV+ si například tvůrci mají dávat pozor, aby asijskou zemi příliš nekritizovali nebo nepobuřovali.

Čína je jednou z největších ekonomik na světě a obzvlášť v posledních letech se objevují spekulace, jestli se v dohledné době nestane první. V důsledku toho stanoví také potenciálně zásadní trh pro mnoho oblastí, ať už se jedná o technologii nebo zábavu.

Zároveň se jedná o vysoce centralizovanou ekonomiku, to znamená, že vláda má rozhodující slovo v jejím směřování a má moc přímo ovlivnit smlouvy s firmami, dostupnost produktů na místním trhu a podobně.

Obchodování s touto velmocí tak stanoví poměrně výrazný morální a ekonomický problém. Operovat zde znamená alespoň v nějakém ohledu podporovat její represivní režim, ale opak může znamenat předběhnutí i pohlcení konkurencí.

Jelikož Čína není odříznuta od okolního světa, je otevřena práci potenciálně s jakoukoliv firmou a naopak místní firmy ve velkém vyvážejí do světa. V posledních letech například na popularitě rychle získávají značky jako Xiaomi a Huawei.

Proto není úplně jednoduché Apple zkrátka zavrhnout kvůli některým ústupkům, stále ovšem platí, že by firma měla co nejvíce usilovat o zlepšování zdejších podmínek. Hrozí – a v některých případech už nastala – situace, kdy předpoklad přenesení západních hodnot do Číny prostřednictvím otevřeného obchodu v praxi funguje spíše opačně.

Takto je kritizován nedávný krok, kdy byla z App Storu odstraněna aplikace HKmap.live. Apple i sám jeho ředitel vysvětloval, že důvody jsou prý skutečně spojeny s otázkami bezpečnosti a ne s požadavky čínské vlády. Nezávisle na tom se ovšem v reakci na smazání aplikace ve státních médiích objevila chvála americké značky.

Mazání emoji nebo celých aplikací

Ačkoliv se v zábavním průmyslu jedná o každodenní praxi, nečiní ji to o nic méně hodnou kritiky. V případě Applu to navíc znamená jen jeden případ z několika, z nichž pár se jich objevilo jen v uplynulém týdnu. Z nejnovější verze iOS zmizela místním obyvatelům emoji vlajka Tchaj-wanu, o jehož užší začlenění do vlastního území Čína už dlouhodobě usiluje.

Z čínského App Storu pak byla odstraněna zpravodajská aplikace. Její novináři detailně sledují situaci v Hongkongu a poukazují na vysokou míru násilí ze strany policejních složek vůči protestujícím. Pravidelně z obchodu s aplikacemi mizí také další tituly.

Do určité míry se jedná o standardní proces, kdy aplikace porušují místní zákony, v mnoha případech lze ale kroky s tím spojené z hlediska norem západních společností snadno napadnout.

Pokud se zkrátka politika dostane do konfliktu s byznysem, v mnoha případech bude jakákoliv snaha o třeba i apolitické řešení interpretována jako politický problém. Apple není zdaleka jedinou firmou, která se s tím potýká, je však jednou z nejviditelnějších a měla by dělat vše pro to, aby se svoje sdělované hodnoty snažila aplikovat globálně.

Smazání HKmap.live a doporučení pro tvorbu pořadů pro Apple TV+ mohou být příklady, že to tak docela neplatí.

Čínská média

Čínská média hrají klíčovou roli ve sdělování informací a formování veřejného mínění v Číně. Státní kontrola a cenzura nad médii však omezují svobodu projevu a umožňují pouze propagaci oficiální vládní linie.

Nejvýznamnějším mediálním orgánem v Číně je China Central Television (CCTV), která je státní televizní společností. CCTV má více než 50 kanálů a pokrývá celou Čínu. Vláda využívá tuto mediální platformu k propagaci svých politických zpráv a kampaní.

Dalším důležitým médiem je novinová skupina People’s Daily, která je oficiálním hlasem Komunistické strany Číny. People’s Daily zastává oficiální ideologie a často prezentuje vládní prohlášení a politické směry. Další významnou novinovou skupinou je Xinhua, která je státní agenturou pro sdělování zpráv. Xinhua je největší mediální organizací v Číně a poskytuje zprávy a informace jak domácím, tak mezinárodním čtenářům.

Internet v Číně je pod přísnou kontrolou a cenzurou vlády. Velké sociální sítě, jako je Weibo a WeChat, jsou vládou sledovány a obsah na nich je monitorován. Tím se čínská vláda snaží omezit šíření nežádoucích informací a potlačit politickou opozici.

Čína také využívá svůj vliv na světových médiích. Skrze Čínské státní média jako Xinhua a Global Times se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve světě. Tyto organizace prezentují často provládní a nationalistické postoje a obhajují čínské politiky a zájmy.

Navzdory omezené svobodě projevu existuje i několik nezávislých médií v Číně, která se snaží přinášet alternativní pohledy a informace. Ty však často čelí tlaku a obstrukcím ze strany vlády.

Celkově lze říci, že čínská média slouží především jako nástroj propagandy a kontroly nad veřejností. Svobodný přístup k informacím a otevřený diskurz jsou v Číně stále velkým výzvou.

Čína vs. Tchaj-wan

Čína a Tchaj-wan jsou dvě země, které udržují napjaté vztahy již řadu let. Toto napětí vychází z jejich odlišných politických a historických pozic, což často vyústí v konflikty a spory.

Tchaj-wan, oficiálně známý jako Republika Číny, je ostrov ležící v Tchajwanském průlivu a je od Číny oddělený Tchajwanským průlivem. Počátek konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem sahá do roku 1949, kdy komunisté v Číně vyhráli občanskou válku a vytvořili Čínskou lidovou republiku.

Ti, kdo byli loajální k oponentovi komunistické strany, generálovi Čankajšekovi, uprchli na Tchaj-wan a založili zde svou vlastní vládu.

Od té doby se obě strany považují za legitimní vlády celé Číny. Čína si ponechala nárok na Tchaj-wan a usiluje o jeho znovusjednocení pod svou vládou. Tchaj-wan naopak považuje sebe za nezávislý stát a usiluje o uznání své suverenity ze strany mezinárodního společenství.

Konflikt mezi oběma zeměmi také představuje složité geopolitické vztahy. Čína je jednou z největších světových ekonomik a politický hráč se silným vlivem jak v regionu, tak ve světě. Naopak Tchaj-wan je malý ostrov s rozvinutou ekonomikou a má malý mezinárodní vliv. Nicméně Tchaj-wan je jednou z nejvyspělejších demokracií v Asii s bohatou kulturní a technologickou scénou.

Čína se snaží izolovat Tchaj-wan mezinárodně a brání jeho účasti v mezinárodních organizacích a dohodách. Navíc čínská vláda vyvíjí ekonomický a vojenský tlak na mezinárodní partnery Tchaj-wanu, aby je přiměla, aby přestali uznávat a podporovat Tchaj-wan jako samostatný stát. To vede k napjatosti mezi Čínou a zeměmi, které udržují diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.

Napětí mezi oběma zeměmi také vzrůstá z důvodu čínských vojenských operací a nátlaku na Tchaj-wan. Čína často provádí vojenská cvičení blízko tchajwanských hranic a vysílá vojenské letouny a lodě jako projev své síly a ochoty použít vojenskou sílu k dosažení svého cíle – znovusjednocení Tchaj-wanu s Čínou.

Na druhé straně Tchaj-wan se snaží posílit svou obranu a získat podporu mezinárodního společenství. Tchaj-wan uzavírá vojenské a hospodářské dohody se svými spojenci, jako je například Spojené státy, které slouží k posílení jeho obranných kapacit a zlepšení hospodářských vztahů.

Situace mezi oběma zeměmi zůstává napjatá a neexistuje žádné jednoduché řešení tohoto konfliktu. Mezinárodní společenství se většinou drží politiky „jedné Číny“, která uznává Čínu jako jediný legitimní stát a Tchaj-wan je de facto izolován.

Nicméně, rozvoj hospodářských a kulturních vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem může snížit napětí a přispět k pokroku. Otevřenější a konstruktivní dialog mezi oběma stranami je rovněž důležitým krokem k mírovému řešení. Mezinárodní společenství by mělo podporovat zajištění bezpečnosti Tchaj-wanu a respektovat právo obyvatel Tchaj-wanu na sebeurčení.

Konečné řešení konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem je však složitým a dlouhodobým procesem. Vyžaduje vzájemnou ochotu obou stran k dialogu, kompromisům a především respektování demokratických principů a lidských práv.