Dědické řízení se vleče dlouho
Před více než rokem nám zemřel tatínek. Vlastnil dům, žádné větší úspory neměl. Dosud nebylo dořešeno dědické řízení. Dědici jsme jen já se sestrou, žádný spor mezi námi není. To, co patří do dědictví, je také jasné, tak nevíme, kde je chyba.
Notáře jsme již několikrát navštívily a ústně urgovaly, bohužel bezvýsledně. Vůbec nejsme spokojené s tím, jak pomalu notář postupuje. Známe notářku, se kterou jsme něco řešily dříve a byly jsme s ní spokojené. Můžeme ji požádat, aby dědické řízení převzala? Jak jinak věc řešit?
Odpověď z poradny
V dědickém řízení má notář funkci takzvaného soudního komisaře. Bohužel dědické řízení je jednou ze situací, kdy si nelze osobu notáře svobodně vybrat, jelikož ho přiděluje podle předem stanoveného klíče soud a pověří ho řešením dědického řízení.
Je to tak z důvodu zajištění objektivity a nestrannosti. Není tedy možné, abyste požádaly notářku, se kterou jste byly spokojené, o převzetí vašeho dědického řízení.
Je třeba říci, že každé dědické řízení má svůj individuální průběh a také proto nejsou nikde přímo stanoveny lhůty, do kterých musí být dědické řízení vyřešeno.
Dědické řízení nebývá řízením jednoduchým a opravdu se někdy může velmi protáhnout, zejména v případech sporů mezi dědici, sporů o tom, co do dědictví patří či nikoliv, popírání závěti apod.
Pokud však máte za to, že vzhledem k okolnostem je vaše řízení neúměrně dlouhé a notář řízení bezdůvodně protahuje nebo je v něm nečinný, můžete podat stížnost na průtahy v řízení, a to k soudu, který notáře pověřil. Stížnost je nejlépe adresovat předsedovi soudu a ve stížnosti uveďte veškeré okolnosti vašeho dědického řízení.
Pokud soud zjistí závažné pochybení, může podat návrh na kárnou žalobu a rozhodne o tom, kdo spis s dědickým řízením převezme. Stížnost můžete podat také na Notářskou komoru ČR, která provádí kontrolní činnost nad notáři.
Nejdříve však můžete notáře vyzvat písemně, aby sám odstranil průtahy v řízení, aby se vyjádřil, proč trvá řízení takto dlouho, a příp. mu pohrozit výše uvedenými kroky.
Dědické řízení a řešení pozůstalosti v České republice
V České republice existují dva způsoby řešení pozůstalosti. Prvním je dědění na základě dědické posloupnosti ze zákona, které se uplatní v případě, že se zůstavitel nerozhodne projevit svou vůli a nerozdělí si pozůstalost.
Pokud hodlá o svém majetku rozhodnout, může jej nabýt pro případ smrti:
- dědickou smlouvou
- závětí nebo
- závětní doložkou o odkazu
Existuje několik typů závětí.
Typy závětí v České republice
Nejčastějším způsobem pořízení mortis causa je závěť. Její včasné vyřízení může zabránit mnoha sporům mezi dědici. Tato možnost není vyhrazena pouze občanům České republiky, avšak umožňuje i cizincům učinit v České republice dispozici mortis causa ohledně jakéhokoli majetku.
V takovém případě se bude závěť v zásadě řídit českým občanským zákoníkem, i když je nutné a vhodné respektovat případná omezení a podmínky stanovené cizím právem, kde má být závěť provedena (kde se nachází majetek a dědicové, kterých se závěť týká).
Závěť v České republice
Závěť je odvolatelný písemný projev vůle, kterým zůstavitel za svého života určuje, jak má být po jeho smrti rozdělen jeho majetek. Tento projev vůle musí být srozumitelný a učiněný bez nátlaku, osobou k tomu způsobilou. Závěť může být sepsána ve formě soukromé listiny nebo notářského zápisu.
Výkon závěti a rozhodnutí v dědickém řízení však podléhá vnitrostátnímu právu. V případě, že je závěť sepsaná v České republice použita v dědickém řízení probíhajícím v zahraničí, je třeba počítat s tím, že její průběh může být ovlivněn zahraničními předpisy.
Závěť pořízená v České republice soukromou listinou
Ve formě soukromé listiny lze závěť sepsat vlastní rukou a podepsat. V takovém případě se bude jednat o holografní závěť. Pokud je sepsána jiným způsobem a podepsána pouze zůstavitelem, je nutné, aby ji podepsali současně dva svědci, kteří nesmí být podepsanou částí dotčeni.
V případě nevidomých osob a osob se smyslovým postižením je zapotřebí tří svědků a závěť jim musí být tlumočena pomocí speciálních komunikačních prostředků.
Závěť pořízená v České republice veřejnou listinou
V případě sepsání závěti formou notářského zápisu je výhodou, že notář, který závěť sepisuje, musí být přesvědčen, že zůstavitel není k sepsání závěti nucen, činí tak s rozvahou a vážně. Jestliže je závěť notářem uložena v elektronické evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky a nikdo jiný než notář a jím pověřené osoby k ní nemá přístup.
V případě dědického řízení v České republice český notář vždy prověří existenci notářské závěti, tj. je jisté, že závěť bude nalezena pod úmrtím zůstavitele a nemůže se „ztratit“. Tímto způsobem však může notář uchovat i závěť pořízenou jako soukromou listinu.
Závěť s úlevou
V mimořádných situacích ohrožení života umožňuje občanský zákoník pořídit závěť, která neobsahuje všechny zákonné náležitosti. Jedná se o situace, které neumožňují zůstaviteli pořídit závěť písemně, a proto je možné tak učinit například prohlášením před starostou, velitelem plavidla nebo letadla nebo velitelem vojenské jednotky.
Takové závěti mají omezenou dobu platnosti a lhůta začíná běžet v okamžiku, kdy může zůstavitel pořídit závěť ve formě veřejné listiny.
Obsah závěti a doložky menšího významu
Kromě rozdělení majetku závětí má zůstavitel možnost uložit dědicům v závěti tzv. doložky menšího významu, které mohou mít podobu pověření, podmínky nebo časového určení.
V takovém případě se však nepřihlíží k doložkám, které obtěžují dědice, svědčí o svévoli zůstavitele, jsou zjevně v rozporu s veřejným pořádkem, jsou nesrozumitelné nebo nemožné. Nelze také porušit osobní a manželská práva.
Nahrazení dědiců v závěti
Zůstavitel má možnost určit náhradního dědice pro případ, že se jím nestane osoba, kterou ustanovil. Náhradní dědici mohou být ustanoveni i za tyto náhradní dědice, aby bylo zaručeno, že alespoň některé z osob určených zůstavitelem nakonec dědictví zdědí.
Zvláštním typem substituce je dědění fideikomisem, kdy zůstavitel může nařídit dědici, aby po jeho smrti nebo v jiném určeném případě převedl dědictví na ustanoveného dědice. Takový dědic může dědictví užívat, avšak nesmí je zcizit.
Zrušení závěti v České republice
Zůstavitel má právo kdykoli zrušit závěť, a to buď odvoláním, nebo sepsáním nové závěti. Odvolání dosáhne jak prohlášením ve stejné formě, jakou zvolil pro její pořízení, tak jejím zničením nebo vydáním závěti sepsané notářským zápisem zpět zůstaviteli.
Dědická smlouva a testamentární doložka o odkazu
Kromě závěti je v České republice možné sjednat dědickou smlouvu, která je na rozdíl od závěti dvoustranným úkonem, v němž zůstavitel povolává druhou stranu za dědice a druhá strana ji musí přijmout.
Zároveň je však pro její zrušení nutné, aby s ní dědic souhlasil. Jeho forma musí mít vždy podobu veřejné listiny a může se týkat maximálně tří čtvrtin pozůstalosti. O poslední čtvrtině je třeba rozhodnout jinak, například závětí.
Testamentární doložka o odkazu je podobná závěti, avšak neslouží k určení dědiců. Pokud odkaz, pověření nebo určení času není součástí závěti, je možné jej upravit samostatně právě testamentární doložkou o odkazu.
Publikováno: 15. 1. 2023
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
