Dědictví po příteli – nárok, postup, zkušenosti

Nárok na dědictví nemají jen příbuzní, nýbrž také druhové a družky ze společné domácnosti. Jak vyřešit svízelnou situaci, kdy rodiče zemřelého odmítají synovu družku uznat jako právoplatného dědice?

Modelový příklad: Ženě zemřel přítel, se kterým spolu bydleli 2 roky v jeho bytě a společně hospodařili. Plánovali se vzít. On chtěl přítelkyni půlku bytu darovat a spolu s ní byt postupně opravovat. Nyní je všechno jinak. Krom toho, že jeho smrt žena těžce nese a hrozně jí chybí, nastaly problémy během dědického řízení.

S jeho rodinou si žena nikdy moc nerozuměla a oni teď tvrdí, že na nic nemá nárok. Že ať nepředpokládá, že něco zdědí. Že to nedopustí. Kamarád jí však řekl, že by na něco nárok mít měla. Je to pravda? A co když ji nebudou chtít uznat jako dědice? Už je na pokraji sil a nerada by se s nimi soudila.

Dědické třídy

Pokud přítel neměl děti, a to ani z předchozích vztahů, či nezanechal v dědictví závěť, nastupuje v rámci dědického řízení tzv. druhá dědická skupina. Jak káže Občanský zákoník v § 1636.

V rámci druhé dědické skupiny dědí manžel, partner (v rámci registrovaného partnerství), otec, matka, a také i osoba, která žila se zemřelým ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost či byla odkázána výživou na zemřelého. Dědicové druhé dědické skupiny dědí rovným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

Aby žena připadala v úvahu jako dědic po příteli spolu s rodiči, musela by splnit několik podmínek. Za prvé by musela prokázat, že spolu žili nejméně jeden rok bezprostředně před okamžikem smrti zemřelého, dále je nezbytné prokázat, že spolupečovala o společnou domácnost, např. udržováním pořádku v bytě, úhradou potřeb společné domácnosti nebo poskytovala prostředky na tyto potřeby.

Pokud by ji rodiče odmítli uznat jako oprávněného dědice, další postup notáře by měl spočívat v tom, že všechny vyzve k tomu, aby se dohodli a pokusili se vyřešit věc smírnou cestou.

Pokud k dohodě nedojde, nemůže tuto záležitost dále řešit notář, avšak v rámci řízení by měl ženu soud usnesením vyzvat, aby v určité lhůtě podala žalobu k soudu a v rámci tohoto soudního řízení bude muset prokázat, že splnila podmínky oprávněného dědice. Pokud se rozhodne žalobu v určené lhůtě nepodat, bude pokračovat dědické řízení bez ní. Na ženu jako na dědice již nebude brán zřetel.