Kniha tvrdí, že Klaus má nemanželské dítě

Kritika. Hrdinkou dnešních českých novin je žena. Jmenuje se Jana Hybášková a je českou velvyslankyní v Kuvajtu. Nebo byla? Dnešní Mladá fronta Dnes, která vlastně její odvolání odstartovala (zveřejnila totiž ve středu její kritické stanovisko ke zrušení polní nemocnice v irácké Basře), zahajuje článek o této dámě větou: „Jste úředník a nelíbí se vám rozhodnutí vlády?“

Druhá věta má ostří žiletky: „Buď mlčte, nebo půjdete!“ Kdysi kritizoval dění uvnitř země jiný velvyslanec – Petr Kolář, nyní náměstek Cyrila Svobody, když v přímém přenosu v České televizi obvinil tehdejšího premiéra Václava Klause z korupce. To je ale už dávno. Dnes by Kolář patrně nepřežil…

Pravda o Hybáškové

To ale není případ Jany Hybáškové. Svobodovi se její kritika nelíbila, a vláda ji prostě rychle „odstřihla“. List to oznamuje v titulku: „Velvyslankyně kritizovala vládu. Ministři ji za to chtějí odvolat“, nabízí na straně 2 rozhovor s „postiženou“. Deník to uvádí slovy: „Česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková ve funkci končí. Vláda se rozhodla ji odvolat, když Hybášková v MF DNES zkritizovala stažení české polní nemocnice z Iráku. Sama Hybášková říká, že ničeho nelituje.“ Edith Piaf, ani Jana Hybášková tedy „ničeho nelitují“. Proč?

TIP: Jak funguje nebankovní půjčka bez registru?

„Chtěla jsem upozornit na tristní stav české armády, který vyústil v odjezd českých lékařů z Basry. Už jsem nemohla mlčet.“ Ani Právo, ani Lidové noviny k tomu nemlčí a tématu odvolání klíčové velvyslankyně se věnují na titulních stranách. Věnují se mu i komentáře. Ten v Mladé frontě Dnes dává prostor druhé straně. „Jako přímý účastník mise 7. polní nemocnice, se kterou jsem ve žhavé jihoirácké Basře strávil pět měsíců, se cítím velmi zaskočen a dotčen některými výroky kuvajtské velvyslankyně Jany Hybáškové. Z lidského hlediska lze možná pochopit lítost nad zřejmě nenaplněnými osobními ambicemi při stahování polní nemocnice, na jejímž vyslání se paní Hybášková výrazně angažovala.

Ale proč je přitom nutné urážet ty, kteří v dlouhém odloučení od rodin v nehostinném prostředí plnili své povinnosti?“ píše Miloš Bohoněk, primář Ústřední vojenské nemocnice v článku: „Česká polní nemocnice v Basře: kde je pravda?“

Ano, dobrá otázka. Kde je ta pravda? Pan Bohoněk je velmi ostrý. „Všichni zdravotníci pracovali denně od 9 do 17 hodin při teplotě 40-50 °C, která byla v koridoru nemocnice, kam každou chvíli dopadaly zbloudilé střely. Urgentní případy se řešily v noci, nával pacientů byl nepřetržitý. Statistická čísla hovoří jasně. Tak proč se paní velvyslankyně, která se občas v klimatizovaném luxusním voze přijela podívat na otočku, aby byla včas zpět v bezpečí své rezidence v Kuvajtu, do nich naváží?“ ptá se.

Celá záležitost s kritikou má pachuť „zdrojů“, které si o velvyslankyni myslí, že je přespříliš ambiciózní, byla snad kdysi nejmladší velvyslankyni ve Slovinsku apod. V tomto duchu se nese zejména zpravodajství deníku Právo. „V poslední době ale dávala najevo zájem o předčasný odchod z postu. Jako by jí vadilo, že se již dostala mimo mediální výsluní,“ řekl Právu „pramen z Černínského paláce“.

„Podle zdrojů Práva těžce nesla připomínky svých kolegů na ambasádě v Bagdádu, kteří ústředí upozorňovali, že již v létě byla znovuotevřena diplomatická mise v Iráku a působnost Hybáškové by tudíž neměla překračovat kuvajtsko-iráckou hranici,“ doplňuje své zpravodajství Břetislav Tureček.

Hlavním tématem dnešních novin jsou ale informace nikoliv o velvyslankyni, ale prezidentech: první je informace o překvapivé návštěvě amerického prezidenta George Bushe v Iráku a zamítnutí již třetího reformního zákona českým prezidentem Václavem Klausem.

Na fotografiích agentury AP je ten americký prezident na tácu s obrovským krocanem, český prezident na titulní stranu nepronikl. Bush přijel do Iráku podpořit své „boys“ na Den díkuvzdání, Klaus zase „trápí Špidlu“. A nejen toho. Zamítnutí třetího reformního zákona (po zákonu o sociální podpoře, po zákonu o zdravotním pojištění tedy ještě zákon o DPH) se sice může lidí dotknout, zajímá je ale něco jiného. Co?

Na pultech knihkupectví se dlouho neohřála nová skandální kniha.

Chtěla Klausovo sperma

Jak včera oznámil deník Blesk, má Klaus prý nemanželské dítě. Šok? Ne, to jen tvrdí nová a hodně skandální kniha o Klausovi, kterou vydalo nakladatelství C.T.E. v Kroměříži s názvem „Hrad se třese v základech“. Dívka, která v knize vystupuje jako Anna F. prý přišla na geniální nápad, že chce být oplodněna Klausem uměle! Mladá fronta Dnes se tématem „sociologicky a psychologicky“, ale také „právně“ zabývá, zveřejňuje dokonce ukázku z knihy, kterou měli napsat tři autoři: Petr Rychlý, Petr Starý a Radoslav Chudoba. Jistě tím nechce náš nejčtenější deník zvýšit svoji čtenost…

Kniha, která má pouhých 140 stran je svého druhu satikou a kritikou poměrů kolem Václava Klause, hlavně ale takovou trochu školáckou legráckou…tvrdí například, že se na Hradě dějí orgie. Klaus a orgie? S psychologem Hradní stráže? No to je opravdu, ale opravdu vyloučeno… Právníci Klausovi doporučují soud, hradní fámulus Petr Hájek studuje možnosti. A co na to říká Mr. President? „Jde o tak podřadný škvár, že mu vůbec nestojí za zmínku. Ani jediné slovo v něm není pravda, jde o naprosto neuvěřitelnou smyšlenku,“ třepe z rukávu stanovisko Hájek.

Pro pobavení před víkendem zveřejňujeme alespoň krátký (humorný a údajný) dialog mezi Klausem a roztouženou dvacetiletou děvou, která chce Klausovo sperma. Proč? Chce mít s Klausem dítě! Proč? Ta opravdu, ale opravdu šílená myšlenka, je podána dialogicky takto: 

„Klaus: Připusťme, že ta myšlenka není tak šílená, jak vypadá. Ale jak bychom to udělali?Anna: Samozřejmě bych po vás nemohla chtít, abyste své ženě byl nevěrný, zvláště když to bude první dáma. Mám mnohem delikátnější řešení… Oplodnili byste mě uměle.Klaus: Uměle? Asi vám nerozumím.Anna: Už jsem na tom domluvená se svým přítelem.Klaus: To by mu nevadilo?

TIP: Jak funguje povinné ručení kalkulačka anonymně a samotný přepis auta?

Anna: On vás zbožňuje. Tvrdí, že by to byl vlastenecký čin a že jeho život by byl konečně něčím smysluplným naplněný. A můj taky, pane prezidente.“