S UAZem 3163 Patriot do Belgie

Dnešní SUV jsou konstruována na pohodlí a dlouhé cestování, proto výlet na druhý konec Evropy nevypadá nijak zvláštně, pokud tedy nevyrazí člověk ruským terénním automobilem. Jak se to má s cestováním ruským offroadem a jaký je postoj Belgie k automobilismu? Proč se starým dieselem už není možné vjet do centra některých měst a která SUV tu jsou nejpopulárnější?

Základ modelu UAZ 3163 Patriot AMC TD tvoří ocelový rám a dvě tuhé nápravy. Navíc obutí v podobě 235/75 R16 M/T také není zrovna silniční dezén. Je k tomu potřeba přičíst si expediční zahrádku i zvýšené sání a je tu ideální auto do terénu. Ale rozhodně ne na silnici.

Stodesítkou k úspoře i komfortu

Pod kapotou Patriota běžně pracuje vznětový agregát ZMZ 2.3 litru, v sériovém stavu naladěný na 85 kW a 270 Nm. Byl ale vylepšen na 95 kW a 290 Nm. Oproti továrnímu nastavení mu tato modifikace výrazně prospěla z hlediska hluku i spotřeby. Vzhledem ke konstrukci a určení Patriotu byla optimální cestovní rychlost kolem 110 km/h, takže na dálnici člověka kde kdo předjede.

Navigační systém s evropskými mapami vedl nejrychlejší trasou skrze celé Německo. Kvalitní a široké dálnice byly lemovány pěti uzavírkami, vždy naštěstí v opačném směru. Mnohakilometrové kolony, omezení a dlouhé štrúdly aut tady nejsou ničím výjimečným. Ovšem hustá síť odpočívadel s čistými toaletami tyto „hříchy“ husté sítě německých dálnic slušně kompenzují a nabízejí důstojné místo na nabírání sil na další porci kilometrů.

ECO daň za desítky tisíc EUR

Po 900 km hledáme přespání v Eindhovenu a na pár hodin usínáme. Nizozemí je krásná země, která si dobře chrání svou přírodu. Takže, pokud tam chcete prvně zaregistrovat nový (terénní) vůz s vysokými hodnotami CO2, zaplatíte za ECO daň až desetitisíce EUR.

Naše cílová stanice leží nedaleko Antverp ve vesničce Kalmthout. Navigace ukazuje zbývajících 60 km, ovšem nejednou přichází dálniční kolona. Po hodině poskakování zjistíme, že naše čtyřproudovka je zavřená a musíme jet objížďkou. Bohužel se místní správce silnic a dálnic nenamáhal s jejím vyznačením, takže jsme měli o dobrodružství navíc.

Srovnání českých a nizozemských dálnic

Na cestě zkoumáme rozdíly mezi českou a nizozemskou dálniční sítí. Některé jsou patrné na první pohled – široké jízdní pruhy a rychlost omezená na 120 km/h. Tu téměř všichni dodržují. I tady oceňujeme kvalitní odpočívadla, která u české dálniční sítě chybí. Zajímavé je i srovnání odstavných pruhů. Na nizozemských čtyř až desetiproudovkách je širší než český dvojpruh. Na kvalitních nizozemských silnicích se projedete maximální rychlostí 70 km/h, často hlídaných kamerami.

Přesednutí z UAZu do Range

Na místě určení odevzdáváme UAZ Patriot s výslednou spotřebou 13,5 l /100 km, což na nové terénní auto s nájezdem 1200 km a převody do terénu není špatný výsledek. A přesedáme do Range Roveru P38 z roku 2001. Tohle luxusní, i když dnes už letité auto, má ve výbavě akustický omezovač rychlosti, dvouzónovou automatickou klimatizaci, tempomat a střešní okno.

Na tachometru svítí číslice 380 000 km, i tak většina výbavy Range funguje, včetně pohodlného vzduchového podvozku. Jedinou slabinou auta je dieselový agregát BMW 2.5 litru. Nejenže trpí praskáním hlavy motoru, ale se 100 kW výkonu není těžký Range Rover žádný závodník.

Různé ceny registrace aut v Belgii

Druhý den se vydáváme do sídla Evropské unie, Bruselu. Vjezd do centra je autům zakázán dopravní značkou, ale také hlídaný všudypřítomnými ozbrojenými policisty a vojáky. Autem se sem dostanete jen taxíkem nebo s policejní eskortou. Najít volné místo k parkování v neděli blízko hlavního náměstí je nadlidský úkol.

Zázraky se ale někdy dějí, a tak parkujeme v blízkosti jednoho z parků. A rozhlížíme se kolem sebe, jaká SUV auta tam mají nejradši. A vidíme hlavně značky Land Rover a Nissan, většinou nejnovější modely ve vyšších výbavách. Belgickou zvláštností jsou emisní poplatky za první registraci, které se liší podle města.

Takže za jedno a to samé auto zaplatíte různou cenu, záleží na tom, kde bydlíte. Brusel překvapivě patří k těm levnějším a autům přívětivějším městům. Mimochodem v Belgii není povinné svícení aut přes den. Úřední jazyky v Belgii mají tři, francouzštinu, němčinu a holandštinu, ovšem i podle naší zkušenosti se anglicky domluvíte skoro všude.

Emisní normy proti dieselům

Nedaleko Bruselu leží malebné Antverpy. Pokud máte starší dieselové auto, vjezd do města tam máte zapovězený. Pokud se to rozhodnete risknout, stejně vás dostanou, protože nízko-emisní zóny hlídají kamery, které přestupek zaevidují. A pak vám přijde domů lístek na tučnou pokutu, přestože vás v centru nikdo přímo nechytl.

Přístup na antverpské náměstí je limitovaný časem i pro zásobování, po jeho vypršení musí všechna auta bezpodmínečně pryč. Většina parkovišť ve velkých belgických městech je zpoplatněna. Evropské směrnice jdou proti naftovým motorům, ačkoli v Belgii jsou naftová auta dlouhodobě velmi oblíbená.

Až do letošního léta se jich mezi novými se spalovacími motory prodávala víc než polovina, tedy víc než benzínových verzí. Ale časy se s kauzou Dieselgate mění a benzínové verze začínají mít v i Belgii mírně navrch.

Belgie má auta ráda

Životní úroveň v Belgii je vyšší než u nás, což se projevuje skoro na všem, včetně faktu, že lidé tam jezdí převážně v nových autech. Všední dny jsou proto tradičně ve znamení dopravních kolapsů, což jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži.

Sedmdesátikilometrová cesta na letiště nám zabrala dvě hodiny. A tak jsme začali hodnotit naši cestu do Belgie. Sídelní země EU nás příjemně překvapila celkem přívětivým přístupem k motoristům. Upřímně řečeno jsme čekali vetší regulaci provozu aut. Zajímavostí Belgie je její venkov, který rozhodně stojí i za delší cestování, i když rychlou jízdu si na tamních státovkách rozhodně neužijete.