Scout odkrývá příběh barevných zdí v Lipsku
Nejdou přehlédnout. Barví vybílené fasády opuštěných domů, plní je malůvkami, symboly a podobiznami často s politickým podtextem. Říká se jim muraly. Tyto velkoformátové kresby skrývá kdejaká fasáda opuštěného domu. Ve východoněmeckém Lipsku se rozšafné malby shodně vrací k přelomovému roku 1989. A jsou plné pastelových barev. Vydat se právě sem nafotit Škodu Octavii Scout byla jasná volba. Má to i jistou symboliku.
V roce 1989 praskaly ledy. Hitem mladoboleslavské automobilky byl tenkrát Favorit. Poslední ryze české auto převezlo Československo z komunismu do kapitalismu. To Němci už dávno slavili přes deset milionů vyrobených golfů. Wolfsburg byl ale na Západě, kousek od hranic NDR. Za oponou měl úspěch spíš cvikovský Trabant. Byla jich plná města, včetně Lipska.
Škoda Octavie Scout
Michaelu Fischerovi bylo dvacet, když se v největším saském městě východní Němci poprvé ve velkém odhodlali vyjít do ulic. Studovat nesměl, takže dělal, co se dalo. Hlavně maloval. Proti komunistické straně Německa demonstrovalo v lipských ulicích 9. října 1989 na 70 tisíc lidí.
Fischer na takzvaných pondělních protestech nechyběl. Toto odhodlání zažehlo společenské změny v celém východním Německu a byli to právě obyvatelé Saska, kteří svým odhodláním začali na dálku strhávat berlínskou zeď.
Automobilový průmysl
Pád železné opony byl zlomový, a to i pro automobilový průmysl. Česko-německé partnerství začínalo na půdorysu Klausových privatizací dostávat reálné obrysy. Prodej státní Škodovky dojednával za českou stranu hlavně Petr Pithart, předseda české vlády v rámci federace.
Za Němce šéf VW Carl Hahn. Konečné slovo padlo v dubnu 1991, i přes námluvy Renaultu se Češi rozhodli prodat Škodu právě Volkswagenu. Nic z toho by se nebýt podzimu 1989 nestalo. Události roku 1989 dnes ožívají na východní fasádě lipského hotelu Marriott.
Doplňují je pitoreskní a sytě barevné postavičky protestního davu. Celé je to hravé, zlehčující až dětinské. A přitom hloubka příběhu zažraná ve zdi zůstává. Michaelu Fischerovi bylo 40, když tento obrovský mural v Lipsku k výročí podzimu 89 namaloval. Trvalo to půl roku. Na tři tisíce metrů čtverečných vyplýtval dnes známý streetartový umělec tři a půl tuny barvy.
Hotel Marriott
Před východní stěnou hotelu Marriott se auto vyjímá. I když může tu působit trochu nepatřičně. Octavie krátce po revoluci na vzkříšení ještě čekala, k návratu slavného jména na silnice došlo až pod křídly VW v roce 1996. Mimochodem za přispění podvozku z už zmíněného Golfu.
Projíždět lipské ulice za volantem Favoritu by mělo asi větší symboliku, ale také Scout má na Němce vzpomínky. Tak třeba před třemi lety se třetí předfaceliftová generace oplastovaného kombíku ukázala na lipském autosalonu.
Přestože tento pestrobarevný Fischerův mural u Richard-Wagner-Strasse v centru Lipska je mezi turisty nejznámější, pomalovaných domů je v půlmilionovém saském městě mnohem víc. Po pádu zdi se průmyslové centrum NDR vylidnilo. V Lipsku ztratilo krátce po roce 1989 práci na 40 tisíc lidí.
Odhaduje to John Crites, expert na sociální bydlení. V dalších deseti letech město opustilo 100 tisíc obyvatel. Teď se do Lipska lidé vracejí, je to jedno z nejrychleji rostoucích měst v Německu. Bývalé průmyslové areály mění umělci na výstavní haly, vrací se do nich život.
Nové Lipsko
Ve čtvrti Plagwitz na západě města vzniklo z největší přádelny bavlny v Evropě obří kulturní centrum. Rozlehlý desetihektarový areál z roku 1881 teď hostí ateliéry, galerie, knihovny. Vznikly v něm také krásné industriální fotografie k nedávnému testu Nissanu X-Trail.
Podobná přeměna jako fabriku na zpracování bavlny potkala i bývalou tepelnou elektrárnu v přilehlé čtvrti Lindenau na Saalfeldstraße. Mezi starými kotly a zrezivělým potrubím se už dva roky pořádají výstavy. Tam, kde umounění chlapi koksovali uhlí, teď výkonné projektory na otřískané cihlové zdi promítají působivý videomapping.
Vznikají i nové monumentální stavby jako skleněná budova lipské univerzity od rotterdamského architekta Ericka van Egeraata. Lipští ji postavili v místech, kde stával gotický kostel, který se znelíbil komunistům. Nová budova nese jeho tvary.
Průmyslové Lipsko se mění v kulturní středobod na východě Německa. Místo Leipzig teď saskému velkoměstu Němci přezdívají napůl anglicky Hypezig, což odráží onen obrovský „hype“ neboli zájem a humbuk kolem Lipska. Uznávaný týdeník Spiegel už před lety označil Lipsko za nový Berlín.