SOUHRN: Náročný Dakar, srdnatí Češi

Jubilejní 40. ročník Rallye Dakar se pořadatelům povedl. Byl velmi těžký, nabídl dostatek písečných dun v Peru i Argentině a Češi na něm rozhodně nezklamali. V kategorii kamiónů i aut si v porovnání s loňskem polepšili. Jen nejtěžší třída motorek po těžkém pádu Ondřeje Klymčiwa, po kterém musel na operaci páteře, zůstala za očekáváním.

Celkem devět českých strojů z jednadvaceti na startu se nepropletlo nástrahami dakarské trati. Nejhorším momentem byl těžký pád Ondřeje Klymčiwa už ve třetí etapě, po kterém byl udržován týden v umělém spánku před operací tří krčních obratlů. Teď v nemocnici v Limě čeká na zotavení, které umožní jeho přesun do České republiky.

Nepříjemnou nehodu měl také motorkář Milan Engel, kterého přiklopila při pádu motorka. Oproti prvním prognózám se naštěstí českému jezdci nic vážného nestalo. Ale záda ho budou bolet ještě týdny po skončení Dakaru.

Češky při premiéře na Dakaru nadchly

V dakarském konvoji se poprvé v historii objevily Češky na motorce a čtyřkolce. Slavná rallye jim napsala rozdílné osudy. Zatímco motorkářka Gabriela Novotná si při pádu zlomila klíční kost a musela ze závodu odstoupit, čtyřkolkářka Olga Roučková dojela až do cíle celého ročníku. Obě dámy ale doslova oslnily pozitivním přístupem, zarputilostí a odolností.

Ve čtyřkolkách nejlepší Macháček

Obdivuhodný výkon letos předvedl pětinásobný vítěz této kategorie Josef Macháček. V šedesáti letech skončil mezi výrazně mladšími čtyřkolkáři celkově dvanáctý. A to mohl být ještě výš, kdyby celou soutěž nezačal dvouhodinovou penalizací za neprojetý povinný bod na trati. Dakarská legenda v cíli potvrdila, že šlo o její loučení se závodnickou dakarskou kariérou na čtyřkolce. Do cíle to dotáhl i Zdeněk Tůma.

Naději ukončila bouračka

Příslibem do budoucna bylo účinkování nové české automobilové posádky Boris Vaculík – Martin Plechatý. Jak sbírala v etapách zkušenosti, začala zajíždět nadprůměrné časy. Vaculík se učil jízdu v hlubokém písku, ale jeho výkony byly podpořeny i úspěšnou autokrosovou minulostí. Škoda, že pro ně Dakar skončil nehodou v Bolívii, po které auto nešlo dostat do cíle etapy.

Na letošní ročník budou určitě chtít zapomenout Tomáš Ouředníček a David Křípal, kteří se protrápili první částí soutěže kvůli mnoha dětským závadám jejich Fordu připravovaného společností South Racing. Auto nebylo před Rallye Dakar zajeto, a tak to snad ani jinak dopadnout nemohlo. Posádka ale statečně na trati bojovala a dotáhla nakonec svůj „závoďák“ až do cíle.

Prokop šlape na paty továrnám

Přechod Martina Prokopa „s hlavním úvazkem“ od klasické rallye k vytrvalostním závodům se už teď ukazuje jako dobré rozhodnutí. Stejně jako návrat k osvědčené spolupráci s navigátorem Janem Tománkem. Martinův speciál Ford Raptor přezdívaný Shrek patřil k nejrychlejším dakarským autům. A nebýt technických problémů ve druhé části rallye, mohl s ním bojovat o nejlepší pětku aut.

Svítivě oranžový speciál z dílny Miroslava Zapeletala, který si Prokop se svým týmem výrazně upravil k obrazu svému, proháněl silnou trojku továrních a polotovárních týmů Peugeot, Toyota a Mini. Sedmé místo v takové konkurenci je ale skvělou vizitkou práce českého týmu s výrazně nižším rozpočtem.

Lopraisův rychlý konec

Už v úvodní peruánské části soutěže opustil závod synovec šestinásobného dakarského vítěze Karla Lopraise. Tatra Jamal Aleše Lopraise při boji s poruchami i náročnými písečnými dunami skončila na boku a v závodě nepokračovala. Loprais si alespoň mohl vychutnat vítězný pocit v úvodní krátké etapě. Svůj vysoký standard opět letos potvrzoval Martin Kolomý.

Když mu Tatra jede, patří k absolutní truckerské špičce. Jenže naděje českého pilota se opět utopily v sérii závad. Potenciál pro další dakarské ročníky ukázal nováček Martin Šoltys v další Tatře. Pod navigátorskou a mentorskou taktovkou legendárního Josefa Kaliny, který byl na své 26. Rallye Dakar, se zlepšoval etapu od etapy. Odměněn byl 12. místem.

Macíkův ročník

Nástup mládí, tak se dá jednoduše charakterizovat páté místo Martina Macíka mladšího s Liazem zvaným Franta. Macík má i jako nejmladší pilot v této kategorii dost zkušeností a kvalitní techniku na to, aby se v ní prosadil. Letos to konečně vyšlo. A mohl pomýšlet i výš, v průběhu soutěže byl dokonce třetí.

Na, kdyby se ale nehraje ani na Rallye Dakar, takže pětka je v tomto případě jedničkou na Macíkově vysvědčení letošního ročníku. Výraznější úspěchy má snad syn slavného otce ještě před sebou. Rád by překonal rekordní čtvrté tátovo místo v kamionech, které je nejlepším výsledkem českých truckerů za deset let závodu v Jižní Americe.

Vavříny bez překvapení

Vítězství KTM v motocyklech, Peugeotu v autech i Kamazu v kamionech byl před startem soutěže nejpravděpodobnější scénář. Nicméně tuhý boj Rakušana Matthiase Walknera a dalších jezdců KTM hlavně se soupeři na Hondách přece jen jistým překvapením byl.

V autech vystřídal rekordmana v počtu dakarských triumfů a loňského vítěze Francouze Peterhansela jeho týmový kolega Španěl Sainz, který si v cíli vychutnal své druhé vítězství v Rallye Dakar. V kamionech srdnatě bojoval s modrou armádou Kamazů Argentinec Villagra na Ivecu, ale ve svém boji byl příliš osamocen na to, aby jim mohl dlouhodobě konkurovat. Pro celkem pohodlné vítězství si tak dojel Rus Nikolaev.

Jak dál?

Povedený 40. ročník nasadil laťku vysoko. Pro rok 2019 se mluví o návratu Chile a o konci Argentiny. Pokud by na dakarské trase zůstalo Peru i Bolívie, a opravdu přibylo Chile, může být jednačtyřicátý ročník už bez mašliček jubilea stejně vzrušující a náročný jako ten letošní.

Češi na Rallye Dakar 2018:

Motorky:

39. Jan Brabec

42. David Pabiška

47. Petr Vlček

68. Jan Veselý

Čtyřkolky:

12. Josef Macháček

15. Zdeněk Tůma

26. Olga Roučková

Auta:

7. Martin Prokop – Jan Tománek

33. Tomáš Ouředníček – David Křípal

Kamiony:

5. Martin Macík – František Tomášek – Michal Mrkva

11. Martin Kiolomý – Jiří Stross – Rostislav Plný

12. Martin Šoltys – Josef Kalina – Tomáš Šikola