Test ruského obojživelníka – Šestikolka Petrovich
Pokud někdy v životě zatoužil člověk usednout do obojživelného přepravníku a vyrazit do míst, kam lidská noha dosud nevkročila, měl by zbystřit. Tento článek obsahuje informace o testování netradičního šestikolového exempláře, který by tyto požadavky splňoval naprosto dokonale.
Nízkotlaké kouzlo
Malosériovou výrobu tohoto automobilu do každého terénu má na svědomí ruská automobilka Ekotrans-Petrovichavto. Jejich dílnám vévodí švýcarský stroj na ohýbání a laserové řezání kovových dílů, díky kterému vzniká unikátní dopravní prostředek Petrovich. Hlavní předností vozidla jsou nízkotlaké pneumatiky Avtoros, ostatně na těchto gumách je postavena většina východních ATV (all terrain vehicle).
Petrovich slouží pro přepravu osob i věcí v extrémních podmínkách a také jako vůz pro lovce. Uložení motoru uprostřed poskytne vyvážené rozložení hmotnosti a zároveň vysokou světlou výšku. Celkové konstrukční provedení nezatěžuje samotnou převodovku, čímž si výrobce pojistil vysokou míru spolehlivosti i v náročných provozních podmínkách.
Základem konstrukce je trubkový rám z vysoce pevnostní oceli, nezávislé zavěšení všech kol převzaté z Lady Nivy, samosvorné diferenciály šnekového typu v každé nápravě a systém regulace tlaku v pneumatikách.
Na to, že se jedná o ruský výrobek překvapující je jak kvalita, tak i přesnost svárů a odborné vedení kabelových svazků, což lze považovat za další krok vstříc ke spolehlivosti. Kabina byla pro potřeby nízké a rozložené hmotnosti zkonstruovaná z hliníkových plechů a výrobce také upravil tvar palivových nádrží uložených mezi druhou a třetí nápravou.
Jako v homologovaném tanku
Testována byla evropská varianta speciálního terénního přepravníku kategorie Z. Proto jsou některé prvky exteriéru a interiéru modifikovány. Kupříkladu sedadlo řidiče bylo vyměněno za homologované odpružené „křeslo“, originální boční lavice zmizely a místo nich se zde nachází sedadla z modelu UAZ 2206 s tříbodovými pásy.
Mono kokpit se sedadlem uprostřed zajistí dosažitelnost všech tlačítek a pák, ovšem zorientovat se v nich zabere pár minut čtení manuálu, jelikož piktogramy ne vždy odpovídají. Spoustu ovládacích prvků je známých z modelových řad výrobců UAZ i LADA. Výhled ven, vzhledem k širokému prosklení, rozhodně dostačuje, též zpětná zrcátka poskytují dobrou viditelnost dozadu.
V neposlední řadě bylo nutné v rámci úpravy nechat vyrobit zakázkové čelní sklo, protože tomu ruskému chyběla evropská homologace. Hned za řidičem se odklápí polstrované víko, jež ukrývá samotné vznětové srdce automobilu. Překvapivě se zde nachází motor IVECO F1A. Není to však nic neobvyklého, jelikož se tento agregát montoval jednu dobu i do modelů UAZ Patriot.
Výkonové parametry nikterak neoslní, 85 kW a 270 Nm má v dnešní době kdejaké auto, klíč k úspěchu tady tvoří zpřevodování. Pokud podmínky dovolí, rozjede se na maximální rychlost 80 km/h, papírově však bude zapsáno 70 km/h.
Kombinovaná spotřeba rusko-českého terénního transportéru činí 20 litrů nafty na 100 km. Pohonná jednotka kooperuje se šestirychlostním manuálem, ovšem pozor na obrácené umístění převodovky, díky čemuž jsou otočené řadicí dráhy.
Obojživelník na třetí
Standardně je podvozek zakrytý „akvapodgatovkou“, neboli brodicím setem. Jeho demontáž odkrývá dvojité tlumiče, nezávislé nápravy z Lady Nivy, přičemž umístění přídavné převodovky napoví v otázce připojitelnosti pohonu. Světe div se, Petrovich je stálá 6×4 s připojitelnou třetí nápravou.
Jízda po silnici se dá nazvat spíše vznášením, jelikož povrchové nerovnosti nejsou prakticky cítit. Ovládání vozidla vyžaduje rychlé ruce, vzhledem k nízkému poloměru otáčení a malému volantu. Terénní radovánky a samotnou průchodnost podpoří regulace tlaku v pneumatikách ovládaná přímo z místa řidiče otočnými přepínači. Mimo silnice se dá pohodlně projet také na poušti i sněhu, tajgách a v tundrách.
Velikost pneumatik též zajistí bezproblémový přejezd přes menší nerovnosti a možnost stoupání do strmých kopců. Vůz nabízí plavání po vodě, byť malou rychlostí, kterou někteří Rusové kompenzují instalací přídavného lodního motoru. Oproti původní verzi dostala evropská jiné pevnostní nárazníky, rozšíření blatníků, homologovaná světla i blinkry, brzdový posilovač, sedadla, čelní sklo a drobné mechanické úpravy.
Pro řízení stačí oprávnění skupiny B v pětimístné variantně a skupiny C pro devět míst k sezení. Kategorie Z má výhodu v tom, že s autem už nebude muset člověk nikdy na STK. Vzhledem k tomu, že nikdo neví, jak má vlastně vypadat, může se svévolně ověsit rozličnými doplňky.
Jeho praktické využití v Čechách je představitelné snad jenom v rámci zážitkových jízd pro veřejnost. Komfortu při delším cestování po silnici také neprospěje vyšší míra hluku i nižší maximální rychlost. Unikátnost cílí především na uživatele, kteří chtějí obdiv, vyrazit na expedici do země nikoho, nebo si prostě jen zarybařit uprostřed rybníka.