Příspěvek na bydlení – za jakých okolností vzniká nárok

Dle kalkulačky je možné si spočítat, zda má člověk nárok na příspěvek na bydlení. Problém může však nastat v případě, kdy rodina bydlí s rodiči jednoho z manželů. Mnohdy nemá rodinný dům samostatné hodiny na měření vody a elektřiny, a nájemní smlouva též neexistuje. Jak tento problém vyřešit?

Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, má na příspěvek na bydlení nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, při splnění dalších podmínek (výše příjmů, výše nákladů na bydlení).

Z výše uvedeného však vyplývá, že v současné době takový člověk nesplňuje jednu ze základních podmínek nároku na dávku, a to, že není vlastníkem domu ani bytu, který obývá a ani není nájemcem domu. Proto by nyní nárok na příspěvek na bydlení nevznikl.

V současné době mohou o příspěvek na bydlení žádat rodiče, jakožto vlastníci domu. V tom případě by se počítaly veškeré náklady na bydlení, ale také by se počítal příjem všech. Je otázkou, zda-li by za této situace nárok na příspěvek na bydlení rodičům vznikl.

Částky určené na opravy domu, nejsou počítány mezi náklady na bydlení pro posuzování nároku na příspěvek na bydlení.

Situaci může člověk řešit tak, že s rodiči uzavře nájemní smlouvu na byt, který v domě užívá. V nájemní smlouvě se uvedou částky, které se rodičům hradí. Energie (plyn, elektřina) jsou hrazeny zálohově, takže jejich výše je měsíčně stejná a je tedy možné tuto výši do nájemní smlouvy uvést. Poplatky za vodu je možné rovněž stanovit zálohově.

U všech energií může následně dojít k ročnímu zúčtování a případný nedoplatek či přeplatek se poté uvede v rámci výdajů na bydlení či v rámci příjmů v případě přeplatku pro posuzování nároku na příspěvek na bydlení v dalším kalendářním čtvrtletí. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat položkám jako je vodné a stočné, kde například cena vody v Praze může výrazně ovlivnit celkové náklady na bydlení.

Při vzniku nároku na bydlení se posuzují náklady na bydlení a výše příjmů domácnosti za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud by tedy chtěl člověk žádat o dávku ještě v měsíci únoru či březnu (1. kalendářní čtvrtletí roku), musel by doložit výši nákladů na bydlení a výši příjmů domácnosti za 4. kalendářní čtvrtletí roku předcházejícího, tedy za měsíce říjen, listopad a prosinec.

Pokud rodina již v té době v rodinném domě rodičů bydlela, je možné s rodiči uzavřít nájemní smlouvu i zpětně, tak aby člověk mohl doložit, že v daném čtvrtletí v domě bydlel a mohly tak vzniknout uvedené náklady na bydlení.

Náklady na bydlení lze prokázat například výpisem z účtu, pokud je z něj patrné, o jaké platby se jedná. Případně by rodiče měli vystavit doklad o úhradě nákladů na bydlení.

Pro vznik nároku na příspěvek na bydlení je třeba splnit i podmínku trvalého bydliště. Je tedy třeba, aby měl žadatel v domě hlášeno trvalé bydliště.

Další možností řešení situace by bylo, kdyby rodiče darovali byt, ve kterém s rodinou žadatel bydlí. Pokud je rodinný dům rozdělen na bytové jednotky, darovali by danou bytovou jednotku. Žadatel by se tak stal vlastníkem bytu a mohl by žádat o příspěvek na bydlení.

Je však otázkou, zda-li je vhodné darování bytu jen s ohledem na vznik nároku na příspěvek na bydlení.

Jak z výše uvedeného vyplývá, v současné době není překážkou pro žádost o příspěvek na bydlení to, že jsou v domě společné hodiny energií pro oba byty. Náklady na energie se řeší předložením dokladů o jejich úhradě, což jste schopen prokázat (výpisem z účtu).

Dávka příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory. Je vyplácena příslušným úřadem práce. Podmínky vzniku nároku na tuto dávku jsou přesně stanoveny.

Další dávkou, která může osobě pomoci pokrýt náklady na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, který rovněž vyplácí příslušný úřad práce odbor pomoci v hmotné nouzi. Podmínky této dávky nejsou tak striktní jako u příspěvku na bydlení. Tuto dávku je možné přiznat osobě, i když není vlastníkem či nájemcem bytu (domu).

Na tuto dávku však dosáhnou rodiny jen s velmi nízkým příjmem. Zde by bylo zjišťováno, z jakého důvodu není možné uzavřít nájemní smlouvu a žádat tak příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení 

Vzhledem k tomu, že náklady na bydlení v celé zemi stále rostou, má mnoho jednotlivců a rodin problémy s tím, aby si mohli dovolit základní životní potřeby, jako je jídlo, doprava a nájemné. Stát naštěstí nabízí dávky na bydlení těm, kteří splňují podmínky, aby jim pomohl postavit se na vlastní nohy.

Příspěvek na bydlení od státu poskytuje řadu různých služeb, včetně pomoci s nájmem, prevence vystěhování, dočasného bydlení a služeb pro osoby bez domova. Výše dávky se odvíjí od příjmu jednotlivce nebo rodiny a typu bydlení, které hledají, ať už se jedná o soukromý byt, skupinový domov nebo dům. Dávku lze také použít na úhradu komunálních služeb a dalších výdajů spojených s bydlením.

Příspěvek na bydlení je nejen skvělým způsobem, jak pomoci jednotlivcům a rodinám najít a udržet si stabilní bydlení, ale také pomáhá stimulovat místní trh s bydlením. Pokud mají lidé přístup k cenově dostupnému bydlení, je pravděpodobnější, že v dané oblasti zůstanou, což vede k vyšší hodnotě nemovitostí a většímu hospodářskému růstu.

Aby mohli jednotlivci a rodiny získat nárok na příspěvek na bydlení, musí splňovat určitá kritéria. Obecně platí, že lidé musí potřebovat bydlení, mít stálý zdroj příjmů a splňovat určitá kritéria pro příjem a majetek. Stát také stanovuje limity, kolik peněz lze získat, aby lidé nedostávali více, než potřebují.

Pro ty, kteří potřebují pomoc s bydlením, může být příspěvek na bydlení od státu skvělým způsobem, jak se znovu postavit na vlastní nohy. Dávka může lidem pomoci najít a udržet si stabilní bydlení a poskytnout jim prostředky, které potřebují ke zdravému a úspěšnému životu.