Test UAZ Hunter Jungle Edition AMC – Návrat do minulosti

Pod kódovým označením 3151 se skrývá železo a guma smontovaná do tvaru auta. Někdejší parťák každé socialistické vojenské jednotky se vyrábí dodnes, a to dokonce v několika speciálních edicích. Automobilka UAZ přišla s novou limitovanou sérií modelu Hunter, kterého převlékla do tropického kabátu.

Terénní retrospektiva

Oproti vojenské 469 se nová 3151 exteriérově liší více méně v detailech, ovšem nebylo tomu tak vždy. Vývojem nadšení Rusové začali 19. listopadu 2003 sériově vyrábět první modely Hunter v plné parádě s plastovými doplňky a na ruskou dobu moderním interiérem. Entuziasmus vývojářům vydržel až do roku 2010, kdy konečně přišli na to, že oplastovat klasiku není prodejně dobrý tah.

Na silnici je UAZ nepřehlédnutelný

Tentokrát konstruktéři vzali karoserii klasického UAZu 469 a pod kapotu dali nové motory se vstřikováním Bosch. Mechanické počítadlo kilometrů nahradili elektronickým, a to bylo všechno. Výsledkem je stále vyráběné terénní retro s designem 70. let, které se nabízí také pro Evropu. Příznivci benzínových motorů si mohou vychutnat řadový čtyřválec 2.7 litru s výkonem 94 kW a točivým momentem 210 Nm.

V Jungle konfiguraci se silniční spotřeba pohybuje kolem 13 litrů na 100 kilometrů, běžným verzím stačí o dva litry méně. Ruský naftový motor ZMZ 51432 nabízí standardních 83,5 kW a krouťák 270 Nm od 1800 otáček za minutu. Oba motory pracují výhradně s pětistupňovým manuálem.

Rozmanitost a doping

Limitované edice Jungle dorazily do Evropy hned tři. Ačkoli se na první pohled liší pouze barvou, za volantem je poznat ruskou individualitu, protože se každé auto chová naprosto jinak. První z nich má tuhé řízení, u druhého jde příliš lehce trojka a šnorchl třetího modelu za jízdy zpívá.

Každopádně jsou všechna auta pro terénní radovánky řádně vybavena. Vyšší světlé výšky bylo dosaženo instalací zesíleného odpružení a bodyliftu. Přidaný tlumič řízení má za úkol stabilizovat nerovnosti a vibrace přenášené do volantové tyče.

Obutí v podobě terénních pneumatik na ocelových off-roadových discích a boční nášlapy zprvu evokují dojem, že auto není zrovna stvořeno pro komfortní silniční jízdu. Přední pevnosťák a naviják jsou tady takřka samozřejmostí, stejně tak i expediční nosič. Verze pro Evropu se opět oproti ruskému originálu liší. Chybějící lanková ochrana proti vegetaci, přední rám a přídavná LED světla neplní evropské normy.

Volant nakřivo ve standardu

Po usednutí za volant rozhodně zaujme lakovaná palubní deska, u západních značek příplatková záležitost a tady standard. Pět kulatých budíků poskytuje potřebné informace o rychlosti, napětí, palivu a tlaku oleje. Jednoduchá konzole na přepínače zase hostí ovládání světel, nádrží a ventilátoru. Edice Jungle má ve standardu jako jediná z rodiny Hunterů manuální klimatizaci. U spolujezdce lze najít masivní madlo, které řidiči ocení při terénní jízdě.

Volant IKAR

Kompletně gumová podlaha a kovové doplňky nabídnou snadnou údržbu. S trochou opatrnosti se UAZ umyje wapkou i zevnitř. Standardní volant Ikar chodí od výrobce vždy natočený doprava, a to kvůli výhledu na tachometr. Nastupování do pětimístného interiéru není úplně snadné, auto je totiž docela vysoko nad zemí a boční dveře má malé.

Ačkoli základní koženková sedadla nemají boční vedení ani výhřev, jejich kouzlo spočívá ve variabilitě. Jestliže bude člověk bočním kolečkem točit dostatečně dlouho, sklopí sedadla téměř do roviny. V autě se dá potom s pomocí matrace pohodlně přespat.

Auto plné překvapení

Jezdit v retrokáře, zvláštně takto upravené, má svoje stinné stránky. Hunter má téměř minimální odhlučnění, takže jsou neustále slyšet zvuky od převodovky, motoru, cinkajícího kovu, vrzající plasty i hučící ventilátor. Než začne klima efektivně chladit, zabere to dost času. Spojkový pedál a volant podivně vrzavě houkají a tuhé nápravy mají vytvořené provozní vůle až po 2500 kilometrech, proto jsou první cesty náročnější.

Sedadla jsou snadno omyvatelná

Papírově slabý motor však dokázal auto poměrně svižně rozhýbat na předpisovou padesátku. Mimo obec si Hunter taky nevede špatně, ačkoli jízda v něm je spíše o pohodě a trpělivosti. Předjíždět s Junglem vyžaduje trochu cviku. Jakmile člověk sjede ze silnice, přichází teprve ta pravá legrace.

Čtyřkolku a redukci řadí člověk mechanicky druhou pákou koukající z gumové podlahy. Primitivní systém je náchylný na směr kol i povrch pod nimi, takže je občas nutné si buď couvnout, nebo naopak vyrazit kupředu. Zavěšení a pneumatiky vysloveně milují špatné cesty, takže vymést velkou díru nedělá Hunteru problém.

UAZ Hunter

Minimum elektroniky má zaručit spolehlivost a možnost jednoduché opravy. Z dlouhodobého hlediska v sobě UAZ 3151 nezapře svůj původ, drobné opravy na něm bude řešit člověk pravidelně. Z konstrukčního hlediska je auto primitivní, proto žádné zásadní trable nelze čekat.

Jungle Edition bude vzhledem k ceně autem spíše pro nadšence nebo dobrodruhy, kteří se nebojí ve městě sklidit obdiv a na okreskách udržovat předpisové jízdní tempo. Věrný soudruh z Východu jde opačným směrem než všichni ostatní, jelikož jeho modernizace probíhá stylem ubrání toho či onoho kousku plastu. Rusové se zkrátka řídí heslem Neměň, co funguje.

Základní technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec

Objem: 2693 ccm

Výkon: 94 kW (128 k) při 4400 1/min

Točivý moment: 210 Nm při 2500 1/min

Rychlost: 130 km/h

Zrychlení: 0 – 100 km/h: neudává se

Spotřeba: (město/mimo město/kombinovaná): 18.8 / 10.0 / 13.2

Provozní hmotnost: 1985 kg

Nosnost: 535 kg

Rozměry: 4420 x 2110 x 2110 mm

Rozvor: 2380 mm